Hlavní město Praha si v rámci projektu “Adaptační opatření v Praze – co jim brání v realizaci” nechalo zpracovat překážky, které se vyskytují při přípravě a realizaci adaptačních opatření, a to s důrazem na oblast předpisů a systémových nastavení.
Hlavní město Praha se v letech 2020 – 2022 zapojilo do testování nástroje Klimasken, který na základě ověřených dat hodnotí připravenost města na změnu klimatu. V následujících desetiletích bude město ohrožováno zejména vlnami veder, přehříváním povrchů, suchem a extrémním počasím.
Metodu hodnocení připravil mezinárodní tým v rámci evropského projektu LIFE DELIVER „Odolné sídliská“. Výsledkem je „klimatický štítek“ připomínající např. energetické štítky spotřebičů nebo budov. Na první pohled odpovídá na 4 otázky: Jaká je klimatická situace v regionu a jaká je nyní intenzita změn? Jak je město odolné a jak se dokáže bránit? Jak dobře a rychle město mění to, co samo měnit může? Jaké jsou emise skleníkových plynů, kterými město přispívá ke změně klimatu?
Z hlediska intenzity klimatických změn byla zjištěna hodnota 60 %. Tuto část však město nemůže přímo ovlivnit. Pokud jde o současnou vnitřní kapacitu adaptovat se na změny, získala Praha 33 %. Vlastní aktivita města byla hodnocena 43 % a podle množství emisí skleníkových plynů byla stanovena hodnota 61 %.
Kromě toho je na štítku uvedena jedna celková orientační hodnota, kterou lze s určitou opatrností brát za „výslednou známku“ města. Praha dosáhla v hodnocení 49 %. Svojí roli také hraje úplnost dat a míra jistoty. Některá data jsou totiž dosud obtížně dostupná, a tak vůbec do hodnocení nevstoupí, nebo je vložen jen kvalifikovaný odhad. V případě Prahy je míra jistoty výsledku asi 57 %.
Hodnoty jsou uvedeny v procentech a říkají přibližně, jak daleko je město na cestě k přizpůsobení odpovídajícímu dnešním potřebám, znalostem a požadavkům. Štítek je ale podrobnější, je sestaven z více než 60 ukazatelů. Výsledky každého z nich jsou na štítku také vidět a uvádí se na stupnici 5 (nejlepší) – 1 (nejhorší).
Klimatické hodnocení ukázalo, že mezi silné stránky Prahy patří iniciativa vedení města a klimatická politika, stav zelené infrastruktury města a proměna povrchů z nepropustných na propustné a také nárůst počtu fotovoltaických elektráren. Mezi slabé stránky patří stav lesních porostů, energetická náročnost a nedostatečná adaptace budov ve veřejném majetku a emise ze spalování odpadu.
A jak je na tom Praha ve srovnání s několika dalšími testovanými městy? Podívejte se na podrobný článek.
Mít a nebo nemít ve městě pod okny vysazené stromy? Mají pravdu ti, kteří si užívají bydlení uprostřed zeleně s vůní květů, za zpěvu ptactva a přírodou na dosah? Nebo spíš ti, kterým vadí spadané listí a chtěli by raději místo stromů parkovací místa pro auta?
Když zvážíte všechna pro a proti, zjistíte, že strom poskytuje člověku ve městě tolik služeb, že by otázka měla spíš znít jak se o stromy starat, jak a kam je vysazovat, jak s nimi žít v souladu.
Tomáš Trnka, správce stromořadí v organizaci Veřejná zeleň města Brna, nám přibližuje reakce občanů, se kterými se setkává během celoroční péče o stromy od sázení až po kácení. Vydali jsme se do ulic Brna s vědcem Danielem Kopkáně z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR. Na zádech nosil zvláštní přístroj a mířil na rozpálená i chladnější místa termokamerou, aby nám ukázal, že stromy jsou ideální klimatizační jednotkou. Průvodce pořadem, popularizátor vědy a přírody doc. Ladislav Miko nás udivil jednoduchými pokusy, které dokazují schopnost stromů ochlazovat a zachycovat prach. O jejich vlivu na naše zdraví promluvil ředitel Fakultní nemocnice v Olomouci, prof. Roman Havlík. Zoolog Aleš Toman nám ukázal, jak stromy přitáhnou k našim domovům i další podoby přírody. Ekonom Jan Macháč z Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem umí spočítat, jakou hodnotu mají služby, kterou stromy městu poskytují (strom si na sebe jednoznačně vydělá). S kamerou jsme dále byli svědky rekultivace kořenů vzrostlých stromů. Arborista David Hora nám při tom vysvětlil, co vlastně strom potřebuje pro úspěšný život v městských podmínkách. V průběhu rekonstrukce Moravského náměstí v Brně stavbyvedoucí Stanislav Maláník ukazuje, že se praxe ochrany stromů na stavbách zlepšuje. Natočili jsme příklady zlepšení hospodaření s dešťovou vodou v Brně Medlánkách a na Smetanově nábřeží v Praze.
Dokumentárním zkoumáním vztahu člověka a stromu jsme zjistili, že je prostě jednodušší a příjemnější žít ve městě, když s námi stromy jsou. Zasaďme se o stromy a bude se nám žít lépe.
Vznik dokumentu finančně podpořilo Ministerstvo životního prostředí České republiky a Odbor ochrany prostředí Magistrátu hl. m. Prahy.
Odbor ochrany prostředí Magistrátu hl. m. Prahy uspořádal dne 15.12.2022 v prostorách Pražského inovačního centra v budově Magistrátu hl. m. Prahy, Jungmannova ul. 35/29, již tradiční workshop řešitelů akademických projektů, tentokrát s názvem Konzultační setkání o průběžných výsledcích mikroklimatických měření v Praze.
Tradiční setkání Městských částí k Implementačnímu plánu Strategie adaptace hlavního města Prahy na změnu klimatuna roky 2020 – 2024 proběhlo v prostorách CAMPu IPR Praha dne 11. 11. 2022.
