Metodiky
Metodika adaptace školských staveb na změnu klimatu v Praze byla zpracována Univerzitním centrem energeticky efektivních budov ČVUT v Praze v roce 2021. Na její tvorbě se podíleli výzkumní pracovníci z Laboratoře udržitelné výstavby a Laboratoře participativního plánování. Autoři: Ing. Jan Růžička, Ph.D., Ing. arch. Martina Sýkorová, Ing. arch. Eliška Pomyjová, Ing. Jiří Tencar, Ph.D., Ing. arch. LiciaFelicioni, Ing. Antonín Lupíšek, Ph.D., Ing. Martin Volf, Ph.D.
Cílem metodiky je poskytnout ředitelům škol, zřizovatelům, provozovatelům, uživatelům ale i architektům a projektantům inspiraci, jak využít investiční příležitost spojenou s renovací školských staveb k aplikaci opatření ke snížení vlivu staveb na změnu klimatu, a zároveň zvýšit komplexní kvalitu budovy z hlediska architektonického, provozního i technického. Budovy se významným způsobem podílejí na klimatické změně. V zemích EU se 40 % veškeré vyrobené energie spotřebovává právě v budovách, provozem budov se tak zvyšuje potřeba energie, a tedy i množství skleníkových plynů. Na území hl. m. Prahy se nachází okolo 1000 budov škol a dalších vzdělávacích zařízení, což dává obrovský potenciál ke zmírnění negativního dopadu provozu těchto budov na životní prostředí a dále k edukaci a osvětě v této oblasti mezi žáky, rodiči, učiteli i zaměstnanci.
Cílem metodiky bylo systematizovat možná technická opatření a uvést je do celkového kontextu komplexní kvality budov. Zároveň nastínit časovou posloupnost jednotlivých kroků v rámci přípravy, projektování a realizace stavebního projektu a zdůraznit klíčové milníky v procesu tvorby zadání a v rozhodovacím procesu. Současně bylo snahou zejména v procesu přípravy projektu a tvorby zadání ukázat význam participativního plánování a ukázat možné formy zapojení cílových skupin.
Vlastní technická opaření z pohledu adaptace budov na změnu klimatu musí být vždy posuzována a aplikována v kontextu celkové kvality budovy včetně té architektonické a provozní, kvality vnitřního prostředí, energetických úspor a ekonomické udržitelnosti projektu. V minulosti se řada dobře míněných technických opatření, která byla motivována snahou o snížení energetické náročnosti budovy ukázala jako nefunkční nebo dokonce kontraproduktivní. Bohužel jsou i případy, kdy např. realizace zateplení budovy zcela zdevastovala původní cenný architektonický výraz stavby. Dokument ukazuje i řadu inspirativních příkladů výstavby. Přejme si, aby takových projektů bylo co nejvíce.
Účelem Metodického postupu je navrhnout postup uvedení Standardů hospodaření se srážkovými vodami na území hlavního města Prahy (dále jen Standardů HDV) do stavební praxe v Praze. Standardy HDV jsou popsány v kap. 4.
Vznik Standardů HDV je motivován snahou hlavního města Prahy zahrnout do stavebnictví aktuální trendy hospodaření se srážkovými vodami (HDV), založené na principu obnovy lokálního vodního koloběhu, s cílem adaptace území na probíhající změnu klimatu. Zásadními benefity HDV je snížení účinků sucha, lokálních záplav a tepelných ostrovů, dále též ochrana jakosti drobných vodních toků na území města, ochrana stokového systému před přetížením a snížení spotřeby pitné vody pro závlahy sídelní zeleně. Díky tomu, že objekty a systémy HDV jsou často spojeny se sídelní zelení, dojde též ke zvýšení její kvality a s tím spojených mikroklimatických funkcí a dalších ekosystémových služeb.
Pro zavedení Standardů HDV do praxe je zásadní určit, kdo bude správcem objektů či systémů HDV (zejména těch ve vlastnictví města) a jaké náklady na správu jsou nezbytné. V Metodickém postupu je proto proveden odhad nákladů a časové náročnosti provozu objektů HDV (kap. 5 a příloha B) a navrženo rozdělení správy mezi organizace zřizované městem (kap. 6).
V závěru Metodického postupu je pak navržen postup schválení Standardů HDV (tj. jak je začlenit do stávajícího právního rámce pro výstavbu v hl. m. Praze) (kap. 7) a podmínky jejich aktualizace (kap. 8).
OCP MHMP pro všechny zájemce zveřejňuje v českém jazyce Katalog Přírodě blízkých řešení, první část příručky, navrhující konkrétní prvky přírodě blízkých řešení adaptační zranitelnosti měst. Ke každému typovému řešení je uveden popis a role prvku v rámci ekologického systému města, stavební a technické parametry řešení, podmínky realizace, přínosy, rizika a užitky, pojmenované v systému názvosloví vybraných adaptačních indikátorů.
V kontextu naplňování Strategie adaptace hl. m. Prahy na změnu klimatu Praha spolupracuje i na mezinárodních projektech. Projekt „Urban NatureLab“, zkráceně UNaLab, financovaný z evropského programu Horizon 2020, napomáhá pracovníkům OCP MHMP a IPR Praha za podpory pracovníků z nejprestižnějších zahraničních výzkumných institucí a měst rozpracovávat, posuzovat a vyhodnocovat dopady jednotlivých plánovaných projektů adaptace na změnu klimatu. Cílem projektu je čelit klimatickým výzvám, navázaným na vysokou míru urbanizace, a zavádět ve městech řešení pomocí zelené a modré infrastruktury.
Pod hlavičkou UNaLabu byla vydána první verze technické příručky – katalogu tzv. „nature based solutions“, přírodě blízkých řešení. Příručka poskytuje podrobné informace o celé řadě potenciálně použitelných řešení pro podporu městského mikroklimatu a zmírnění zranitelnosti; je živým dokumentem po dobu trvání projektu a její konečná verze bude po skončení trvání projektu UNaLab zveřejněna k širokému využití.
Generel zahrádkových osad
Zahrádkové osady mají pro město, jeho obyvatele i biodiverzitu zásadní přínos pro životní prostředí, ale také sociální, ekonomické, estetické, vzdělávací a další přínosy. Aktualizace generelu zahrádkových osad v Praze 2018 byla zpracována v rámci Implementačního plánu Strategie adaptace hl. m. Prahy na klimatickou změnu 2018 – 2019.
