Specifické cíle Strategie adaptace hl. m. Prahy na klimatickou změnu

CÍL A

Adaptace na zvyšování teploty, tepelný ostrov města a vlny horka

Specifický cíl
Zlepšovat mikroklimatické podmínky v Praze a snižovat negativní vliv extrémních teplot, vln horka a městského tepelného ostrova na obyvatele Prahy

Stručný popis předpokládaných důsledků změny klimatu
V Praze se dlouhodobě zvyšuje průměrná roční teplota vzduchu a klimatické modely předpokládají zvýšení počtu tropických dní (Tmax. > 30 °C), nocí (Tmin. > 20 °C) a vln horka (Pro podrobné údaje viz studii Analýza a predikce dopadů klimatické změny v Praze, CzechGlobe 2016.)

Zranitelnost a výzvy
Nárůst zranitelnosti obyvatel lze očekávat zejména ve středu hlavního města (městské části Praha 1, Praha 2, Praha 3, Praha 4, Praha 7, Praha 10 a Praha 11). V těchto městských částech se rovněž projevuje vyšší citlivost vůči dopadům vln horka, která je dána vyšším podílem populace nad 65 let a velkou zastavěností území jednotlivých městských částí. Vhodně zvolená a umístěná adaptační opatření mohou přispět ke zlepšení tepelného komfortu, zmírnění negativních zdravotních dopadů a tím ke zvýšení kvality života obyvatel také v dalších hustě zastavěných částech města.

Návrh opatření
Níže navrhovaná opatření A.4.1 až A.4.7 pro adaptaci na zvyšování teploty, na tepelný ostrov města a na vlny horka jsou vzájemně provázána a mají pozitivní vliv také na dosažení specifického cíle B (snížit dopady extrémních hydrologických jevů – přívalových dešťů, povodní a dlouhodobého sucha na území hl. m. Prahy a ve volné krajině metropolitní oblasti).

A.1 Zlepšovat mikroklimatické podmínky města prostřednictvím víceúčelové zelené infrastruktury
A.2 Brát ohled na adaptaci na klimatickou změnu v plánování a podkladových studiích
A.3 Zakládat a revitalizovat vegetační prvky a plochy ve městě
A.4 Zajistit jednotný management péče o uliční zeleň a stromořadí
A.5 Vytvářet podmínky pro rozvoj příměstského a městského zemědělství jako adaptačního opatření
A.6 Posilovat ekologickou stabilitu a regenerační schopnosti krajiny
A.7 Využít technologické a ekosystémové postupy pro snižování akumulace slunečního záření v zastavěném území

CÍL B

Adaptační opatření na snížení dopadů přívalových dešťů, povodní a dlouhodobého sucha na území hl. m. Prahy

Specifický cíl
Snižovat dopady extrémních hydrologických jevů – přívalových dešťů, povodní a dlouhodobého sucha na území hl. m. Prahy a ve volné krajině metropolitní oblasti.

Oblasti předpokládaných důsledků změny klimatu v oblasti hydrologického režimu
Přívalové deště a změny rozložení srážek – Povodně – Sucho a úbytek zásob půdní a podzemní vody

Zranitelnost a výzvy
Zranitelnost vůči povodním a Zranitelnost vůči období sucha

Návrh opatření
B.1 Ochrana před povodněmi na Vltavě, Berounce a dalších tocích na území hl.m. Prahy
B.2 Zlepšení způsobu hospodaření se srážkovými vodami
B.3 Realizace opatření cílených na zpomalení povrchového odtoku vody z krajiny a protierozní ochranu
B.4 Zavádění a postupná změna zpevněných nepropustných ploch na plochy s propustným nebo polopropustným povrchem
B.5 Pokračování v integrované revitalizaci údolních niv, vodních toků a ploch
B.6 Prověření možností stávající vodohospodářské infrastruktury a způsobu zabezpečení dodávek pitné vody pro obyvatele
B.7 Zlepšení prostupnosti krajiny a její využitelnosti pro rekreaci

CÍL C

Adaptační opatření na snížení energetické náročnosti Prahy a adaptaci budov

Specifický cíl
Snižovat energetickou náročnost Prahy a podpořit adaptaci budov

Oblasti předpokládaných důsledků změny klimatu
Mezi nejvýznamnější negativní projevy změny klimatu, na které se musí Praha připravit, patří nárůst průměrné roční teploty venkovního vzduchu, zvýšení četnosti tropických dní a nocí, vln veder a nárůst délky trvání jejich souvislých období. Ty jsou v Praze navíc umocněny efektem městského tepelného ostrova. Za významný projev lze rovněž považovat i změnu množství a zejména distribuce dešťových srážek, která na jedné straně způsobí prodloužení suchých období a na straně druhé zvýšení počtu přívalových dešťů. Ve vztahu k těmto projevům by Praha měla podporovat úpravy veřejného prostoru i stavebně-technické úpravy budov, neboť právě zde tráví její obyvatelé nejvíce času.

Zranitelnost a výzvy
Budovy jsou zodpovědné za spotřebu asi čtyřiceti procent veškeré energie a jsou tak zodpovědné přibližně za jednu třetinu emisí skleníkových plynů. Snížení energetické náročnosti budov je proto krokem ke zvýšení odolnosti města a zmenšení jeho ekologické stopy a zároveň představuje významné zmírňující opatření. Současná legislativa (zákon č. 406/2000 Sb. o hospodaření energií) v tomto smyslu upravuje energetickou náročnost nové výstavby, kterou Praha může dále zpřesňovat v rámci svých stavebních předpisů.

Návrh opatření
C.1 Snížit energetickou náročnost Prahy
C.2 Podpořit adaptaci budov v Praze
C.3 Realizovat udržitelnou výstavbu
C.4 Podpořit hospodaření budov se srážkovými vodami s ohledem na ochranu kulturního dědictví a charakter zástavby
C.5 Podpořit opatření spojené se snižováním pohlcování slunečního záření
C.6 Zajistit právní, technickou a organizační podporu zavádění adaptačních opatření do praxe

CÍL D

Adaptační opatření v oblasti krizového řízení a ochrany obyvatelstva

Specifický cíl
Zlepšit připravenost v oblasti krizového řízení

Oblasti předpokládaných důsledků změny klimatu
Extrémní meteorologické projevy mají dopady na lidské zdraví a na životní prostředí, ale i na další sektory. Adaptační opatření v oblasti mimořádných událostí musí být zaměřena tak, aby byla schopna rychle a účinně reagovat a poskytnout co nejvyšší ochranu života, zdraví a majetku obyvatelstva, životního prostředí a ochranu infrastruktury.

Zranitelnost a výzvy
V souvislosti s očekávanou vyšší četností extrémních meteorologických projevů počasí (náhlé přívalové deště, povodně, sucho, vlny horka a podobně) zlepšit informování obyvatel tak, aby se zvýšila připravenost všech skupin obyvatelstva ke zvládání mimořádných událostí a krizových situací.

Návrh opatření
D.1 Posilovat odolnost technické infrastruktury
D.2 Rozvíjet bezpečnost a ochranu obyvatel a majetku
D.3 Posilovat krizové řízení

CÍL E

Adaptační opatření v oblasti udržitelné mobility

Specifický cíl
Zlepšit podmínky Prahy v oblasti udržitelné mobility

Oblasti předpokládaných důsledků změny klimatu
Automobilová doprava a zejména provoz spalovacích a vznětových motorových vozidel představuje významný zdroj znečištění ovzduší a také zdroj antropogenního tepla v Praze. V období extrémních teplot probíhají v ovzduší další chemické reakce, kterými se obsah škodlivin dále zvyšuje a negativně ovlivňuje lidské zdraví.

Výzvy
Jedním z cílů připravovaného Plánu udržitelné mobility je snižování emisí z dopravy a podpora městské hromadné dopravy. Další možností je podpora elektromobility, pěší a cyklistické dopravy, které jsou z hlediska snižování dopadů klimatické změny nejvýhodnější.

Návrh opatření
Opatření budou součástí Plánu udržitelné mobility Prahy a okolí.

CÍL F

Adaptační opatření v oblasti environmentálního vzdělávání a osvěty

Specifický cíl
Zlepšit podmínky v oblasti environmentálního vzdělávání, podpořit monitoring a výzkum dopadů klimatické změny v Praze

Oblasti předpokládaných důsledků změny klimatu
Environmentální vzdělávání, výchova a osvěta (dále jen EVVO) je systém, který vede k osvojení znalostí, dovedností a návyků, utváření hodnotové hierarchie a životního stylu potřebných k ochraně životního prostředí ve smyslu zajištění udržitelného rozvoje v místním i globálním měřítku. Ve spolupráci s dalšími organizacemi MHMP zajišťuje stěžejní projekty hl. m. Prahy v této oblasti. Patří k nim projekty ekologických výukových programů pro školy, projekty exkurzí pro pražské školy, projekty vzdělávání pedagogických pracovníků, projekt podpory ekoporadenství, kampaň ke Dni Země, Krajská konference EVVO nebo soubory aktivit v oblasti přípravy informačních materiálů pro veřejnost.

Výzvy
Environmentální vzdělávání, výchova a osvěta jsou v současnosti zaměřeny na oblast ochrany přírody a životního prostředí. Do systému vzdělávání a osvěty je nutno zařadit příčiny a negativní dopady klimatické změny, která je považována za největší globální hrozbu. Je třeba zvýšit informovanost o strategiích na zmírňování a na adaptaci na klimatickou změnu.
Funkční ekosystémy tzv. zelené infrastruktury hrají významnou roli ve zmírnění dopadů změny klimatu. Obecné povědomí o významu zelené infrastruktury, funkčních ekosystémech a jimi poskytovaných ekosystémových službách je nutno zvýšit poskytováním informací. Je potřebné objasňovat potřebu náležité ochrany zelené infrastruktury, a to nejen v souvislosti se změnou klimatu. Dále je nutno zvyšovat povědomí veřejnosti o přirozených vlastnostech krajiny – o její retenční schopnosti, o doplňování podzemních vod, tlumení přechodových období mezi suchem a deštěm. Důležité je informovat veřejnost o možnostech šetrného zacházení s vodními zdroji (podzemními a povrchovými, využívání dešťové vody a podobně).

Návrh opatření
F.1 Zlepšovat environmentální vzdělávání a osvětu
F.2 Zlepšit poskytování informací v oblasti veřejného zdraví a hygieny
F.3 Zajistit efektivní podporu vědy, výzkumu, technického vývoje a inovací a v oblasti dopadů klimatické změny

Pro podrobné údaje viz studii Analýza a predikce dopadů klimatické změny v Praze, CzechGlobe 2016.