Nezabírají skoro žádnou plochu a většinou nejsou náročné na péči

Ať už bydlíte v paneláku, řadovém domě nebo v centru města, popínavku si může pořídit skoro každý. Dokážou ozelenit nehezkou zeď, mříž, plot nebo balkon, a navíc pomáhají ochlazovat budovy v horkých dnech a izolovat je v těch chladných.

Jak si popínavku pořídit a kam ji umístit

Popínavky můžete koupit v každém zahradnictví – běžně jako sazenice v květináči a nebývá to investice veliká. Nejdůležitější je zvolit správný druh podle toho, jaké podmínky máte k dispozici. Na co se zaměřit?

• Nádoba nebo volná půda

Pokud máte možnost sázet přímo do země, využijte toho. Nádoby jsou spíše nouzovým řešením, ale i v nich může řada druhů prosperovat. Osvědčily se plaménky, ale i vzrůstné druhy, které dobře snáší řez, jako je vistárie nebo břečťan. Při dostatečné zálivce se v nádobě může dařit i podražci nebo zimolezu.

• Slunce nebo stín

Ačkoliv se nároky jednotlivých druhů liší, většině v prvních letech vyhovuje mírný stín a později přistínění přízemní části. Málokterý druh vyžaduje vyloženě přímé slunce, milují ho trubače, vistárie a réva, ale snesou ho i další druhy, mají-li dostatečný přísun vody.  Naopak větší stín vyhovuje podražci, popínavé hortenzii nebo břečťanu. Světelné podmínky mohou ovlivnit vzhled rostlin, například ve stínu roste dobře i přísavník, ale nevybarvuje a je trochu řidší.

• Fasáda, pergola nebo plot

Každá svislá plocha se dá využít. Na zdi můžete vypustit samopnoucí druhy jako břečťan, přísavníky, hortenzii nebo klanostěnku – přichytí se samy. Kolem dřevěných pergol, svislých tyčí a ocelových lan se budou obtáčet ovíjivé rostliny, jako akébie, vistárie, zimolezy nebo podražec. Pro révu, plaménky nebo loubinec jsou nejvhodnější mříže, pletiva a sítě s jemnějšími profily, které dokáží obepnout úponky, na orientaci prvků úponkatým popínavkám nezáleží. Vzpěrné druhy jako jsou pnoucí růže, musíme k opoře vyvazovat.

Praktický návod pro městské pěstitele

• Nainstalujte oporu

Konstrukce pro ovíjivé a úponkaté dřeviny by měly být kvalitní a trvanlivé, protože opravy porostlých opěr bývají složité. Nejčastěji se používají dřevěné nebo kovové prvky.  Mohou být samonosné (kotvené v zemi) nebo se kotví do fasády. Dimenzují se s ohledem na tíhu porostu, která může být u některých druhů i 20 kg na m2, zohledňují se ale i povětrnostní vlivy (proudění větru, srážky, námraza) nebo síly, které vytvářejí rostoucí větve.

Rostliny na podpůrných konstrukcích je bezpečnější použít také u zateplených fasád, protože hmotnost samopnoucí dřeviny by nemusely udržet kotvy nesoucí izolaci.

• Připravte místo

Nejlépe se rostlinám daří přímo v zemi. Stačí vykopat jamku asi dvakrát větší, než je květináč a připravit si běžnou zeminu, v lepším případě i trochu kompostu. Máte dlažbu nebo beton? I tam to jde – jen je to víc práce. Musíte udělat otvor v povrchu a odebrat podkladní vrstvy (nejčastěji štěrk nebo suť) až na propustný povrch, aby se voda mohla vsakovat a kořeny měly kam růst.

Pokud jste odkázáni na nádoby, myslete na to, že pro vytvoření nadzemní hmoty potřebuje dřevina odpovídající prostor pro kořeny. Vhodná je nádoba o objemu 300 litrů nebo větší. Materiálů máte k dispozici celou řadu – od dřeva, betonu, po různé kovy (korten, nerez) nebo plasty. Při volbě rozhoduje vzhled, cena i vlastnosti. Vhodné jsou dvouplášťové nádoby, na dně s drenážní vrstvou z Liaporu nebo jiného porézního materiálu oddělenou od zeminy geotextilií. Otvory pro odtok přebytečné vody měly být v boční stěně, asi 10 cm nad dnem (záleží na velikosti nádoby a mocnosti drenážní vrstvy). Substráty mohou být složeny z různých surovin namíchaných v různých poměrech podle nároků zvolených rostlin. Obecně lze doporučit složení: 3 díly zeminy, 2 díly keramzitu, 1 díl kompostu. Přidejte i hydroabsorbent, který pomáhá udržet vlhkost a živiny. Často se používají také substráty pro extenzivní střešní zahrady – jsou lehké, vodopropustné a zároveň dokáží vodu jímat.

• Zasaďte popínavku

Vybírejte sazenice alespoň se dvěma silnými výhony a dobře prokořeněným balem (substrát by po vyjmutí z nádoby něměl od kořenů odpadávat). Pokud jsou kořeny moc husté, bal trochu narušte. Sázejte tak, aby rozvětvení bylo v úrovni terénu. Výhony naveďte k opoře a důkladně zalijte. Okolní půdu zamulčujte borkou nebo raději přidejte podsadbové trvalky (většina popínavek má kořenový krček citlivý na sluneční úpal). Nejvhodnějším termínem pro výsadbu je podzim.

Malá popínavka, velký efekt

Popínavé rostliny nejsou jen ozdobou, zlepšují mikroklima, snižují prašnost, tlumí hluk a poskytují úkryt pro ptáky a hmyz. Navíc je pěstování popínavek zábavné, nenáročné a vhodné i pro úplné začátečníky. Ať už si vyberete jakýkoliv druh, jedno je jisté – zelená stěna vám zpříjemní každý den.

Zdroje:
Ing. Marek Hamata a kol.: Zakládání a péče o vybrané vegetační prvky (Ing. Samuel Burian : Využití pnoucích dřevin v krajinářské architektuře), ČZU, Praha 2014
Jan Waldhauser: Popínavé rostliny a jejich význam pro zahradní a krajinářskou tvorbu, Mendelova univerzita v Brně, 2015
Bieno vnitrobloky

Města se v létě mění v rozpálený kotel. Jev známý jako městský tepelný ostrov zhoršuje v mnoha ohledech kvalitu života. Jedním z jednoduchých a přitom překvapivě účinných řešení je vertikální ozelenění. Obecně jde o jakýkoliv systém, který umožňuje osazení zelení na svislých plochách. Zohledňuje se přitom klima, konstrukce budov, náklady, údržba, bezpečnost, výběr rostlin a další faktory. Dnes jsou popínavé ale i keřovité rostliny využité na fasádách v pražském uličním prostoru i vnitroblocích spíše výjimkou. Přitom právě v hustě zastavěných částech města by mohly sehrát klíčovou roli. V článku se podíváme na to proč.

Popínavky mají více výhod, než by se na první pohled zdálo. Prospívají okolnímu prostředí, ochlazují město, zlepšují vzduch a tlumí hluk, který je běžnou součástí městského života. Jsou nenáročné na prostor a nepříliš finančně nákladné. Lidem dělají radost, protože zkrášlují prostředí, navozují pocit klidu a zlepšují náladu. Pomáhají šetřit peníze tím, že snižují spotřebu energie na chlazení a zlepšují tepelnou izolaci budov. Často také chrání materiály. Pojďme si hlavní výhody postupně trochu rozebrat.

Autorka: Bára Týcová