Praha představila v Glasgow Klimatický plán do roku 2030
Česká Republika na národní úrovni, ale i Hlavní město Praha, vyslali svoje reprezentanty na zasedání konference smluvních stran Rámcové Úmluvy OSN o změně klimatu, Kjótského protokolu a Pařížské dohody.
Mezinárodní klimatická konference se konala ve dnech 30.10. – 13.11.2021 v Glasgow – tzv. Konference COP 26.
Konference skončila přijetím rozhodnutí tzv. Glasgowského paktu o klimatu – Glasgow Climate Pact, který posunul globální dohodu o krok k cíli stabilizovat globální teplotu a zastavit klimatickou změnu.
Shrnutí Glasgowského klimatického paktu:
- existuje shoda na tom, že cílíme na stabilizaci globální teploty na + 1,5° C (již se nemluví o 2,0°C),
- dobrovolné závazky států nás posunuly ze 3,7° C v Paříži na 2,4 °C v Glasgow, ale je to stále málo,
- na nové aktualizovaná závazky nebudeme čekat 5 let jako doposud, ale k jejich revizi bude docházet každoročně (příští v 11/2022 na COP27 v Egyptě),
- navzdory změkčení textu o vystupování z uhlí na „snižování výroby energie z uhlí, která nezachycuje uhlík a odstranění neefektivních dotací do fosilních paliv“ je jasné, že uhlí končí, vůbec poprvé zmíněna fosilní paliva jako hlavní důvod klimatické krize,
- explicitně je uvedena nezbytnost ochrany a obnovení divočiny – 20 mld. USD na ochranu lesa,
- většina zemí se zavázala zastavit odlesňování do 2030,
- rozvinuté země souhlasily se zdvojnásobením fondu pro adaptaci (po zprávě UN, že náklady na adaptaci chudých zemí budou 5-10x vyšší než finanční pomoc). EU oznámila 100 mil. EUR, s přehledem největší příspěvek,
- více než sto zemí podepsalo globální závazek snížit emise metanu o 30% do 2030 ve srovnání s 2020. Čína se zavázala v separátní smlouvě s USA,
- nebylo dosaženo dlouho slibovaných 100 mld. USD ročně pro chudé země výměnou za to, že nebudou budovat uhelné a plynové elektrárny (předpoklad dosažení 2023),
- EU a USA se nepodařilo prosadit vytvoření programu finanční asistence na pomoc se ztrátami a škodami způsobenými klimatickou změnou a ztrátami lidských životů
- ale současně jsme 6 let od ratifikace. Proces jde pomalu, to je největší slabina, prohráváme závod s časem. Trefně to popsal londýnský starosta Shadiq Khan slovy: „Ve městech pracujeme, státy brzdí.“
Praha načasovala účast na klimatické konferenci tak, aby měla příležitost na dni speciálně věnovaném městům a regionům prezentovat schválený Klimatický plán Prahy 2030 / na cestě k uhlíkové neutralitě 2050, navázat klimatická partnerství s vybranými městy Evropy a pozvat jejich zástupce na prestižní akci Prahy v rámci českého předsednictví Evropské radě CZ Pres 2022. Půjde o rozhovory zástupců metropolí Evropy o jejich klimatických plánech, zapojení občanů a byznysu a inovativních řešeních, jak snížit emise a přizpůsobit města extrémním vlivům počasí. Klimatické rozhovory proběhnou v září 2022 pod názvem „Climate Talks“ v Praze.
Pozice hlavního města byla posílena účastí v iniciativě „Race to Zero“, kterou organizuje sekretariát Rámcové dohody pro změnu klimatu UNFCCC za podpory Světového fondu pro ochranu divočiny WWF a dalších. Praha se tím zařadila mezi 1,049 měst, 31 regionů, 1,039 vysokých škol a 5,230 firem, které představily na COP26 vlastní klimatické strategie odpovídající cílům Pařížské dohody o klimatu.
Primátor Zdeněk Hřib prezentoval na konferenci spolu s primátorem Budapešti Gergely Karácsonym rezoluci Paktu svobodných měst a také plány Prahy v oblasti dekarbonizace vytápění budov na panelu organizovaném Britskou vládou.
Náměstek primátora Petr Hlubuček, iniciátor klimatické aktivity Prahy, vedl spolu s Martinem Bursíkem sérii bilaterálních jednání se zástupci evropských metropolí. Na jednáních s Paříží (náměstek primátorky Paříže pro ekologickou tranzici, klima a energii Dan Lert), Vídní (radní pro životní prostředí Jürgen Czernohorszky), Londýnem (náměstkyně starosty pro životní prostředí a energetiku Shirley Rodrigues) a Budapeští (náměstkyně primátora Kata Tüttö a poradkyně primátora pro klima Ada Amon) došlo k výměně zkušeností s postupným uváděním klimatických strategií v život.
Delegace se setkala i s Lordem John Prescottem, který byl deset let místopředsedou Britské vlády a později vyslancem Británie pro klima a Ed Milibandem, bývalým ministrem životního prostředí Velké Británie za CZ Přes 2009.
Na bilaterálních jednáních poskytla Praha partnerům anglickou verzi Klimatického plánu 2030, nabídla klimatické partnerství a pozvala zástupce měst na „Klimatické rozhovory“ v září 2022 v Praze. Všichni účast ochotně přijali. Praha se tak aktivně zapojí do českého předsednictví CZ Pres.
Společně pak delegace prezentovala Klimatický plán Prahy 2030 / na cestě k uhlíkové neutralitě 2050 na speciální akci na pozvání místopředsedkyně Evropských zelených Evelyne Huytebroeck.
Praha dosáhla během dvou let od rozhodnutí zařazení mezi progresivní města, která plní klimatické cíle. Stala re se respektovaným a žádaným partnerem pro expertní a politickou spolupráci v oblasti ochrany klimatu.
