Jedna z nejstarších popínavek roste v Klementinu
Klementinum je rozlehlý komplex barokních budov nedaleko Karlova mostu. Sídlí zde Národní knihovna České Republiky. Skládá se z několika nádvoří, jedno z nich však hraje prim.
Bylo již založeno jako oddychová zahrada a dnes se mu říká Révové nádvoří. Místo vinné révy tu však roste psí víno neboli přísavník trojcípý. Výjimečné je, že popínavé rostliny jsou zde spolu s budovami uznány jako součást památkové hodnoty a jsou pod ochranou památkové péče. Navíc se údajně jedná o jednu z nejdéle žijících rostlin tohoto druhu na našem území. Stáří nejpůvodnějších částí přísavníku je doloženo z doby rekonstrukce architektem Ladislavem Machoňem před sto lety. To je u rostliny žijící v historickém jádru Prahy pravděpodobně unikát. Nicméně rostliny v nádvoří jsou patrné již na obrazu z roku 1730 Jana Hiebela ze sbírky Národní galerie.
Révové nádvoří má kosodélníkový tvar a vprostřed kašnu ve tvaru kytice. V ploše dlážděného nádvoří nerostou žádné rostliny, a přesto je zde příjemná atmosféra. Je to tím, že fasáda je ze všech stran od země až do výše druhého podlaží popnuta rostlinami. Rostliny se pnou přímo po fasádě bez zvláštní opory. Na fasádách třetího podlaží již rostliny nerostou, jelikož se zde skví historické sluneční hodiny.
„Rostliny na révovém nádvoří vyžadují intenzivní péči. Řez se ve vegetační sezóně musí provádět přibližně každých šest týdnů. Do roka tak probíhá přibližně pět řezů“, říká ředitel odboru správy a provozu David Fischer. Navíc bylo nutné, aby odborná zahradní firma vyvinula unikátní způsob kotvení kmínků. Oka z přírodních materiálů, která jsou skryta pod listím, zajišťujíspolehlivé přimknutí rostliny k fasádě. Zvláště náročný je také podzimní úklid spadaného listí. Průběžně se dále musí čistit místa, nad kterými zahnízdí holuby. Pan uklízeč je také jediná osoba, která rostliny eventuálně zalévá.
„Atmosféra místa je nedocenitelná. Pravidelně se zde konají společenské akce“, říká Monika Chundelová z oddělení PR a marketingu. Pracovníci knihovny se shodují, že popínavky budovu chladí a izolují. „Neměřili jsme to, ale já bych řekl, že určitě. A to nejen chladněji v létě, ale snad také tepleji v zimě.“, dodává ředitel Fischer. Rozdíl mezi popnutým nádvořím a obdobným místem s holými zdmi můžete zažít na vlastní kůži. Klementinum má hned vedle jiné nádvoří, kde rostliny přítomny nejsou.
Foto: Národní knihovna

