Patříte mezi ty, kteří plánují podle počasí, nebo je váš program daný, i kdyby létaly blesky? Ať je to jakkoliv, může se vám hodit předpověď na letošní léto a podzim. Meteorolog a klimatolog Michal Žák konstatuje, že i když se dlouhodobé předpovědi počasí tvoří obtížně, a to zejména v Evropě, s určitou prognózou se počítat dá. 

Jaké jsou klimatické výhledy na toto léto?

Sezónní předpovědi pro Českou republiku jsou poměrně složitou disciplínou a jejich úspěšnost není taková, jakou bychom si přáli. Máme ale k dispozici podklady, na základě kterých očekávám, že následující letní měsíce a dny budou co do teplot nadprůměrné. Srpen by měl být ještě více nad průměrem, než červenec. Pokud jde o srážky, modely naznačují průměr až podprůměr. Jinak řečeno, z převažujícího charakteru léta nelze příliš usoudit, jaké konkrétní extrémy nás čekají. Zažijeme jistě horké dny s teplotami nad 30 °C, stejně jako silné bouřky.

Jak na tom bude zbytek Evropy?

Zbytek Evropy čeká také teplotně nadprůměrné léto. Nejvýraznější odchylky se očekávají na jihu a jihovýchodě kontinentu. V těchto oblastech se mohou objevit dlouhé horké vlny a časté teploty mezi 35 a 40 °C. Co se srážek týče, jižní část kontinentu bude spíše suchá, zatímco severní oblasti zůstanou vlhčí.

MIchal Žák

V Česku nás čekají narůstající teploty. Máme se připravit na riziko vln veder nad 40 °C? 

Do jisté míry ano, ale ne tak výrazně. Je ale důležité si uvědomit dvě věci: Jednak, že délka vlny veder je pro dopad na obyvatele podstatnější, než víceméně malé rozdíly stupňů Celsia u nejvyšších teplot. A právě tato období se budou hlavně ve druhé polovině století prodlužovat. A za druhé, významným faktorem jsou noční teploty. Jsou to totiž zejména tropické noci a jejich narůstající počet v roce, které představují značnou zátěž pro obyvatele. A i zde očekáváme nárůst jejich počtu.

Zažíváme období poměrně bohaté na srážky. Budou přívalové deště, srážky a krupobití novým normálem?

Celkově dochází k nárůstu variability srážkového režimu. To znamená, že zatímco v některých obdobích nás trápí srážky, které jsou nadprůměrné, v jiných se zase potýkáme s výrazným suchem. Příznivější atmosférické podmínky mají za důsledek právě častější extrémy i silné bouře s přívalovým deštěm, kroupami a silným větrem. Teplejší atmosféra navíc obsahuje více vodní páry, která při vhodných podmínkách kondenzuje a vede k vydatnějším srážkám. A nezapomínejme, že k tomuto přispívá i vyšší teplota moří – ta v posledním roce dosáhla zejména v Atlantském oceánu rekordních hodnot.

(Detailní graf povrchové teploty světového oceánu za posledních 12 měsíců naleznete na stránkách služby Copernicus zde.)

Globálně jsme zažili 12 nejteplejších měsíců za sebou od roku 1940 (viz odkaz níže). Očekáváte, že se projeví konec jevu El Niño a nastoupí La Niña? Lze alespoň v hrubých trendech předpovědět, jak se tento rok bude klima chovat ve střední Evropě?

Máme dokonce nejvyšší teploty v historii pozorování, čili už od poloviny 19. století. Pokud jde o globální vývoj, červen bude nejspíš ještě teplejší než loňský, dosud nejteplejší červen. V dalších měsících se opravdu může začít projevovat La Niña, i když se domnívám, že výrazněji až na podzim. Zásadním faktorem je nicméně lidská činnost a to, že koncentrace skleníkových plynů stále stoupají. V případě střední Evropy je situace složitější, nicméně zatím se zdá, že nadprůměrně teplé budou i podzimní měsíce.

(Detailní informace a graf povrchové teploty za posledních 12 měsíců naleznete na stránkách služby Copernicus zde.)


Připravili: Zuzana Horáková, Jan Richtr