Nová výsadba klimaticky odolných stromů na Strossmayerově náměstí v Praze

Stromy budoucnosti. Tak by se dal ve zkratce nazvat nový projekt Hlavního města, jehož cílem je testování nových, klimaticky odolných druhů stromů přímo v ulicích metropole. Vybrané druhy, které se u nás běžně nevysazují, budeme do vybraných ulic vysazovat a vyhodnocovat následujících 15 let. Ty, které v testování obstojí pak v budoucnosti zařadí Hlavní město do svých plánů a projektů výsadeb. První takové stromy již od jara stojí na Ovocném trhu v Praze. Teď se k nim přidaly další na Strossmayerově náměstí.  

V rámci aktuální výsadby stromů na Strossmayerově jsme připravili krátký rozhovor se spoluřešitelem projektu, arboristou Davidem Horou.

Praha zahájila nový projekt výsadby klimaticky odolných druhů stromů. Co konkrétně je motivací k hledání nových druhů pro výsadbu v pražských ulicích?

Základní motivací jsou prohlubující se dopady klimatické změny, u kterých očekáváme v následujících desetiletích výrazný nárůst extrémicity počasí. Ta ovlivní nejen kvalitu a komfort života ve městě, ale i schopnost stromů ve městě prospívat a růst. Protože jsou stromy jedním ze základních pilířů adaptace měst na klimatickou změnu, je nutné hledat řešení pro budoucnost, v tomto případě pro další dekády. Současný sortiment stromů používaných v uličních stromořadích měst totiž u některých druhů začíná z důvodu změny klimatu či šíření globálních chorob a škůdců selhávat. 

Jaké konkrétní druhy stromů byly vysazeny na Strossmayerově náměstí a čím se liší od běžných alejových stromů, pokud jde o jejich vlastnosti?

Na Strossmayerově náměstí byl vysazen břestovec Juliin (Celtis julianae), který patří do rodu břestovců. Nejčastěji se setkáváme s výsadbou břestovce západního (Celtis occidentalis), který je známý svou relativně dobrou odolností v městských podmínkách. Další taxon z tohoto rodu jsme tedy zařadili do testování v projektu Klimatické stromy pro Prahu i proto, že je nutné rozšířit druhovou diverzitu v centrech velkých měst. Tento druh navíc dobře snáší sucho, horko i přímé slunce, roste rychle a bujně a vizuálně patří k nejatraktivnějším z břestovců.

Jaké technologie byly použity při výsadbě a proč?

Pro výsadbu byl připraven prokořenitelný prostor formou podzemní rýhy vyplněné strukturálním substrátem. Tento substrát je dostatečně pevný, aby unesl chodníky a komunikace, ale zároveň zůstává propustný pro vzduch a vodu díky velkému množství vzduchových mezer, které umožňují optimální prokořenění stromu. Mezerovitá struktura dokáže krátkodobě pojmout velké množství vody (cca 30% objemu), což umožňuje rýze fungovat i jako podzemní retenční nádrž. Spojuje tak dvě funkce – zlepšuje podmínky pro růst stromů a zároveň efektivně hospodaří s dešťovou vodou.

Cílem je tedy i efektivní hospodaření s dešťovou vodou. Jakým způsobem lze zajistit přívod vody ke stromům?

Nátok vody ke stromům je zajištěn vytvořením odboček na již existujícím odvodňovacím žlabu. Z něj bude voda natékat na povrch stromové mísy (pod stromovou mříží), kde bude čištěna a vsakována do prostoru podzemní rýhy.

Co se stane v případě přívalového deště, kdy bude vody zkrátka příliš mnoho? 

Odvodňovací systém funguje stejně jako dříve – pokud se voda nestihne vsakovat do stromové mísy nebo se retenční prostor zaplní, přebytek odteče do kanalizace. Rozdíl spočívá v tom, že velká část srážek zůstane u stromů a k odtoku do kanalizace bude docházet až při velmi silném dešti.  

Praha vysadila na jaře v rámci projektu další stromy na Ovocném Trhu. Liší se oproti Strossmayerově náměstí nějak druh stromů nebo způsob výsadby? 

Technologie výsadby a funkce podzemní rýhy je velmi podobná, nátok vody na Ovocném trhu bylo možné díky sklonům povrchů vést přímo do prostoru stromové mísy. Co se týče konkrétních stromů, na Ovocném trhu jsou vysazeny jilmy, které bývaly před globálním rozšířením grafiózy jilmů na severní polokouli v minulém století velmi významným druhem v krajině i městech. Jilm je jinak ve městech velmi odolný taxon a ve formě šlechtěných kultivarů odolných vůči grafióze nám umožňuje jej do městských ulic v hojném počtu navrátit.

Poznámka: Grafióza je houbové onemocnění jilmů, které je přenášeno bělokazem pruhovaným (druh kůrovce napadajícího tyto stromy).

Může výsadba těch druhů, které se u nás běžně nepěstují, přinášet rizika, jako je invazivní chování nebo větší alergenita pro citlivé obyvatele? 

Projekt Klimatické stromy pro Prahu sleduje a vyhodnocuje všechny testované druhy  z hlediska invazivního chování i tvorby alergenů. U břestovce není znám vyšší alergenní potenciál a invazivní chování pečlivě monitorujeme. Právě obavy z invazivního potenciálu břestovce západního byly důvodem hledání jiných druhů tohoto rodu, u nichž podobné riziko nehrozí.

A co výsledky? Kdy budeme moci udělat první závěry z těchto dlouhodobých testů? 

Program je dlouhodobý, počítáme s jeho trváním minimálně po dobu 15 let, nicméně průběžné hodnocení děláme každoročně  a prvotní výsledky začneme vidět již cca 5 let po výsadbě. 

Projekt Klimaticky odolných stromů realizuje Technická správa komunikací a Lesy hl. m. Prahy. Za Hlavní město jej garantuje Odbor ochrany prostředí MHMP. Další zapojenou organizací je také IPR Praha a společnost CVVMZI. 

Připravili: Jan Richtr a Zuzana Horáková, OCP MHMP
Úvodní foto Prokop Laichter, MHMP