Jaká je odolnost městského prostředí vůči horku?
20. listopadu 2024 se uskutečnilo letos již druhé konzultační setkání akademického sektoru a Odboru ochrany prostředí MHMP. Semináře se účastnili zástupci Fakulty životního prostředí České zemědělské univerzity, Ústavu informatiky Akademie věd ČR a Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy. Na Programu bylo především představení nových a probíhajících výzkumných projektů a diskuze o jejich uplatnění v praxi.
Hlavními body programu byla prezentace předběžných výsledků projektu DESTINATION EARTH Urban Heat Use Case a představení evropských projektů CROSSEU, I4C a ADAPTALAB a CARMINE. Ty mají průběžně hodnotit a zlepšovat odolnost městského prostředí vůči klimatické změně.
Funkční cesty k adaptaci na aktuální klimatickou změnu byly v rámci listopadového akademického setkání diskutovány na participativním workshopu na téma „Odolnost městského prostředí vůči horku“. Úkolem bylo identifikovat bariéry, které brání implementaci těchto řešení a formou interaktivního dotazníku ohodnotit proveditelnost vybraných adaptačních opatření navržených v rámci projektu. Vyhodnocení předběžných výsledků těchto projektů se předpokládá v polovině roku 2025.
Celý záznam semináře si můžete přehrát zde:
Chcete mít přehled o nejdůležitějších adaptačních aktivitách Prahy?
Pro podrobnosti o jednotlivých projektech pokračujte ve čtení.
DESTINATION EARTH – Urban Heat Use Case
Projekt se zaměřuje na modelování a predikci dopadů extrémních teplot, přičemž testovacími lokalitami jsou Praha a Lisabon. Z pražských dat lze zatím říci, že tepelnou zátěž měst významně snižuje kombinace následujících opatření:
– Výsadba stromů,
– světlé povrchy snižující albedo,
– větší podíl propustných povrchů
– a zelené střechy.
Při ambiciózní implementaci zmíněných metod je možné zmírnit dopady extrémních veder až do roku 2040; při prohloubení negativních projevů klimatické změny bude třeba podnikat další opatření z oblasti urbanismu, zelené infrastruktury, stavebnictví, ale i např. ze segmentu sociální politiky či regionální ekonomiky.
Více o projektu

CROSSEU – Cross-sectoral Framework for Socio-Economic Resilience to Climate Change and Extreme Events in Europe.
Tento projekt modeluje zdravotní a socioekonomická rizika v souvislosti s vlnami veder v Evropě. Hlavním cílem je vytvořit nástroj pro podporu rozhodování při plánování strategií pro odolnost vůči klimatickým dopadům.
Více o projektu
CROSSEU – Framework for Socio-Economic Resilience
Projekt se zaměřuje na modelování zdravotních a socioekonomických rizik spojených s vlnami veder v Evropě. Jeho cílem je vytvořit metodický rámec, který pomůže regionům zlepšit svou klimatickou odolnost napříč různými ekonomickými sektory. V rámci projektu bude vyvinut také interaktivní nástroj pro podporu rozhodování, který pomůže při tvorbě strategií a politik zaměřených na zmírnění socioekonomických dopadů klimatické změny.
Více o projektu
I4C a ADAPTALAB
Tyto projekty analyzují možnosti zmírnění tepelných stresů a dalších přírodních hrozeb pomocí inovativních adaptačních opatření. Na výzkumech spolupracuje Katedra fyziky atmosféry MFF UK.
Více o projektech I4C (link na ) a ADAPTALAB.
CARMINE – Climate-Resilient Development of Europe
Projekt připravuje metodiku rozhodování pro zvýšení odolnosti vůči klimatickým změnám na lokální a regionální úrovni. V úzké spolupráci s politiky, místními komunitami a dalšími zainteresovanými subjekty si klade za cíl identifikovat hlavní klimatická rizika a vytvořit podmínky pro efektivní zavádění adaptačních a mitigačních opatření. V oblasti vyhodnocení zdravotních rizik spojených s vysokými teplotami a znečištěním ve městě spolupracují Ústav informatiky AV ČR a Fakulta životního prostředí ČZU.
Více o projektu
Závěr
Konkrétní a účinné vědecké projekty a spolupráce napříč odbornými skupinami jsou klíčové pro zajištění městské odolnosti vůči klimatickým změnám. Budoucnost adaptace na extrémní vlny veder bude závislá na implementaci efektivních opatření a využívání nástrojů pro lepší plánování a rozhodování v oblasti městské infrastruktury a politiky.
Připravili: Zuzana Horáková a Jan Richtr, OCP MHMP