Metodika adaptace školských staveb na změnu klimatu v Praze byla zpracována Univerzitním centrem energeticky efektivních budov ČVUT v Praze v roce 2021. Na její tvorbě se podíleli výzkumní pracovníci z Laboratoře udržitelné výstavby a Laboratoře participativního plánování.

Autoři: Ing. Jan Růžička, Ph.D., Ing. arch. Martina Sýkorová, Ing. arch. Eliška Pomyjová, Ing. Jiří Tencar, Ph.D., Ing. arch. LiciaFelicioni, Ing. Antonín Lupíšek, Ph.D., Ing. Martin Volf, Ph.D.

Cílem metodikyje poskytnout ředitelům škol, zřizovatelům, provozovatelům, uživatelům ale i architektům a projektantům inspiraci, jak využít investiční příležitost spojenou s renovací školských staveb k aplikaci opatření ke snížení vlivu staveb na změnu klimatu, a zároveň zvýšit komplexní kvalitu budovy z hlediska architektonického, provozního i technického.

Budovy se významným způsobem podílejí na klimatické změně. V zemích EU se 40 % veškeré vyrobené energie spotřebovává právě v budovách, provozem budov se tak zvyšuje potřeba energie, a tedy i množství skleníkových plynů.

Na území hl. m. Prahy se nachází okolo 1000 budov škol a dalších vzdělávacích zařízení, což dává obrovský potenciál ke zmírnění negativního dopadu provozu těchto budov na životní prostředí a dále k edukaci a osvětě v této oblasti mezi žáky, rodiči, učiteli i zaměstnanci.

Cílem metodiky bylo systematizovat možná technická opatření a uvést je do celkového kontextu komplexní kvality budov. Zároveň nastínit časovou posloupnost jednotlivých kroků v rámci přípravy, projektování a realizace stavebního projektu a zdůraznit klíčové milníky v procesu tvorby zadání a v rozhodovacím procesu. Současně bylo snahou zejména v procesu přípravy projektu a tvorby zadání ukázat význam participativního plánování a ukázat možné formy zapojení cílových skupin.

Vlastní technická opaření z pohledu adaptace budov na změnu klimatu musí být vždy posuzována a aplikována v kontextu celkové kvality budovy včetně té architektonické a provozní, kvality vnitřního prostředí, energetických úspor a ekonomické udržitelnosti projektu. V minulosti se řada dobře míněných technických opatření, která byla motivována snahou o snížení energetické náročnosti budovy ukázala jako nefunkční nebo dokonce kontraproduktivní. Bohužel jsou i případy, kdy např. realizace zateplení budovy zcela zdevastovala původní cenný architektonický výraz stavby.

Dokument ukazuje i řadu inspirativních příkladů výstavby. Přejme si, aby takových projektů bylo co nejvíce.

METODIKA KE STAŽENÍ