Odbor ochrany prostředí MHMP ve spolupráci s Ústavem informatiky Akademie věd ČR a Fakultou životního prostředí České zemědělské univerzity uspořádal další Konzultační setkání na toto téma dne 5. 11. 2025 v prostorech Pražského informačního centra.

Na postupné zvyšování teploty a počtu tropických nocí v Praze naměřené na meteorologické stanici Praha Klementinum a zvyšující se předpověď do budoucnosti poukázal úvodem RNDr. Štěpán Kyjovský, ředitel Odboru ochrany prostředí MHMP.

V průběhu setkání byly konzultovány otázky zpřesňování monitorování a předpovědi vln veder také pomocí klimatických dat senzorické sítě na městské infrastruktuře a identifikace tepelně nepříjemných lokalit pomocí pocitového mapování.

Na zvyšování odolnosti města vůči extrémnímu horku se zaměřují další projekty v oblasti zvyšování odolnosti budov, optimalizace dopravně – urbanistických scénářů v městské zástavbě a na přípravu socio-ekonomické odolnosti vůči extrémnímu horku a dalším nepříznivým klimatickým jevům.

Videozáznam z konzultačního setkání

Program konzultačního setkání (pdf)

Právě vlny veder se v podmínkách měnícího se klimatu stávají významným meteorologickým extrémem, který se v posledních desetiletích objevuje s vyšší intenzitou. V rámci projektu Clim4Cast jsou společnou metodikou monitorovány a předpovídány v denním kroku výskyty vln veder a současně spojitých extrémů, kterými jsou sucho a riziko požárů.

Pocitové mapování jako nástroj identifikace tepelně (ne)příjemných lokalit v Praze
Veronika Květoňová, Jan Geletič, Ústav informatiky Akademie věd ČR, Michal Lehnert UJEP Olomouc
V posledních desetiletích se studiem městského klimatu zabývá řada exaktně orientovaných studií, nicméně většina z nich je založena na analýzách meteorologických charakteristik nebona tepelné expozici. Pro komplexní pochopení tepelného prostředí a následného plánování opatření ke snížení tepelného stresu a celkového zpříjemnění městského prostředí je však důležité zohlednit také další faktory. Za tímto účelem byla v létě 2025 provedena na území hlavního města Prahy kampaň zaměřená na vnímání pocitové teploty v souvislosti s horkými letními podmínkami. Výsledky kampaně identifikují oblasti vnímané obyvateli jako nepříjemně horké, stejně jako lokality asociované s chladnějšími tepelnými podmínkami.Tyto identifikované lokality budou dále detailně analyzovány na úrovni mikroměřítka, a to v kombinaci s informacemi o reálném tepelném prostředí a interakcích obyvatelstva.

IMPETUS4CHANGE (Improving near-term climate Predictions for societal transformation): Výstupy pro Prahu  
Tomáš Halenka, Matematicko-fyzikální fakulta UK
Tomáš Halenka představil předběžné výsledky projektu IMPETUS4CHANGE pro Prahu jako jedno z tzv. Demostrator Cities. Výstupy jsou k dispozici především ve formě kritických indexů pro eventuální aplikace v klimatických službách, plánované jsou i simulace konzistentní s protokolem aktivity WCRP CORDEX FPS URB-RCC a FOCI, včetně interakce s kvalitou ovzduší.

Towards Climate-Resilient Cities: Insights from the SuPeRBE Project and Resilient Built Environment Tools
Licia Fellicioni, ČVUT Praha
Projekt připravuje indikátory pro vyhodnocování odolnosti budov a jejich přilehlých oblastí na vysoké teploty. Porovnání indikátorů podpoří vytvoření klimaticky odolných budov a okolních prostranství.

Využívanie klimatických a environmentálnych dát zo senzorickej siete na mestskej infraštruktúre v meste Žilina
Ján Andel, Industry Solutions
Na zvyšování odolnosti města vůči extrémnímu horku se zaměřuje další projektv oblasti klimatických dat senzorické sítě na městské infrastruktuře města Žiliny. Prezentace byla zaměřena na sběr a využití klimatických a environmentálních dat senzorické sítě. Tato síť, kterou tvoří moderní IoT prvky a inteligentní senzory zajišťuje kontinuální monitorování mikroklimatických parametrů a kvality ovzduší v různých lokalitách města a jejich další vyhodnocení.

Projekt MicroBUS – Mikroměřítkové nástroje pro kvantifikaci dopravně – urbanistických scénářů v městské zástavbě z pohledu imisních limitů
Hynek Řezníček, Jan Geletič, Michal Belda, Jaroslav Resler, Štěpán Nosek, Pavel Krč, Ústav informatiky Akademie věd ČR
Cílem projektu je vytvoření nových nástrojů pro hodnocení rozptylu dopravních emisí v městské zástavbě ve vysokém časovém a prostorovém rozlišení. K jejich vytvoření bude využita synergie pokročilých metod, jako jsou výpočetní mechanika tekutin, experimenty v aerodynamickém tunelu, již naměřené koncentrace a mikroklimatické parametry v reálném prostředí městských hotspotů, a statistické metody pro odvození ročních statistik, pro něž jsou stanoveny imisní limity. Hlavním výstupem projektu bude vyhodnocení stávající kvality ovzduší v místním měřítku, včetně možného dopadu dopravních scénářů v městských hotspotech. Předpokládáme, že výsledky využijí městské úřady a orgány státní správy při návrhu opatření k dosažení imisních limitů.

Projekt CROSSEU (Cross-sectoral Framework for Socio Economic Resilience to Climate Change and Extreme Events in Europe)
V rámci aktuálních výstupů projektu prezentoval Aleš Urban přípravu socio-ekonomické odolnosti vůči extrémnímu horku a dalším nepříznivým klimatickým jevům. V přednášce byly představeny výsledky z participativního workshopu konaného v listopadu 2024 a aktuální výsledky projektu CROSSEU se zaměřením na zdravotní rizika spojená s horkem v současném i budoucím klimatu.