Ohlédnutí za Urbanscapes: Dvoudenní sympozium, které znovu otevřelo témata, která pálí

Kolik máme času na to, abychom si připustili faktickou změnu klimatu? Lze stvořit odolné město? A co je městská biodiverzita? 
Pokud jste nestihli letošní Urbanscapes, mezioborovou konferenci s fokusem na téma adaptace městské krajiny, začtěte se. I tento rok vynesla na světlo otázku, jak pracovat s veřejným prostorem. Jak dosáhnout harmonie mezi všemi prvky od člověka, přes dopravní a technickou infrastrukturu, až po vodní hospodářství ve městě? Těší nás, že ohlas na akci je vynikající.

Na městské krajině záleží

Akci, která vznikla za finanční podpory Strategie adaptace hl. m. Prahy, organizovala Česká asociace krajinářské architektury a Společnost pro zahradní a krajinářskou tvorbu ve spolupráci s Fakultou architektury ČVUT. Fakulta architektury se ve dnech 21. a 22. května 2024 ponořila do tématu adaptace měst na klimatickou změnu: 5 zahraničních a 38 tuzemských přednášejících, celkem 297 posluchačů včetně krajinářských architektů, architektů, urbanistů, projektantů, zástupců Magistrátu hl. m. Prahy, Technické správy komunikací, nebo Pražské vodohospodářské společnosti. S nadšením lze konstatovat, že nejpočetnější skupinou návštěvníků byli zástupci mimopražských městských samospráv. Garantka Urbanscapes, Jana Pyšková, shrnuje: „Pro všechny organizátory je to velmi pozitivním signálem, že je zájem adaptovat se na změnu.”

Spolupráce mezi obory jako klíč k adaptaci

Fakulta architektury ČVUT po celé dva dny rezonovala tématem klimatické odolnosti. Ta však stojí na mnoha pilířích, kterým je třeba se věnovat. Základem úspěšné cesty ke klimaticky odolným městům je především mezioborová spolupráce – není efektivní plýtvat časem ani prostředky na to, abychom si jako jednotlivci (či jednotlivá města, regiony, atd.) přicházeli na své vlastní „aha momenty”. Při plánování i realizaci je tak zcela zásadní nejen propojit se na profesionální úrovni napříč obory, ale také využít inspiraci zeměmi, které už ve stejných botách ušly o mnoho kroků více. 
Adaptaci je tak třeba vnímat jako cíl, který je velmi komplexní: na úrovni samospráv je tak třeba zapojit nejen úředníky, ale především vytvářet plány a umět kvalitně zadávat konkrétní projekty ve spolupráci s odborníky na jednotlivé segmenty a v neposlední řadě mít kapacity tyto plány reálně naplňovat. 

Síla zahraničních zkušeností 

Na konferenci vystoupili architekti a urbanisté z Rakouska, Dánska a Nizozemí, kteří unisono vyslovili doporučení, aby Praha pracovala na silné a jednotné vizi rozvoje města. Dorte Buchardt Westergaard a Greta Tiedje z dánské architektonické firmy Henning Larsen v přednášce „Vytváření holistických a udržitelných řešení” poukázaly mimo jiné na „Plán prstů” – silnou a funkční vizi, která již více než 80 let řídí městský a zelený rozvoj Kodaně. Myšlenkou je vyměnit model radiálně se zvětšujícího centra města na koncept vybíhajících „prstů” pomyslné ruky, které mezi sebou ponechají prostor pro volnou krajinu.

Inspirace zahraničními přístupy mohli posluchači konference čerpat i témata, jako jsou holistická udržitelná řešení, způsoby, jakými mohou města přispět k ochraně klimatu, či modrozelené systémy. Na toto téma hovořila krajinářská designérka Kateřina Dusová v přednášce Vancouver –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Rain City a jeho modrozelené systémy. Zdá se vám paralela s Kanadou vzdálená? Není tomu tak: Praha i Vancouver, stejně jako mnoho dalších měst, čelí problémům spojeným s vodou, její nedostupností v době sucha a přebytkem během přívalových dešťů. Zavedení modrozelené infrastruktury pomáhá také šetřit vodní zdroje tím, že snižuje využívání drahé pitné vody prostřednictvím postupů, jako je sběr dešťové vody a pasivní zavlažování i postupné doplňování vod podzemních.
John Boon z nizozemského  ARCADIS Landscape Architecture & Groene Stad ve své přednášce „Pleasant cities: healthy, resilient and biodiverse” kladl v důraz na „Zachycení takového množství dešťové vody, jaké je jen možné…”, či „…vytvoření chladnějších míst ve vzdálenosti maximálně 200 metrů od každého bydliště.”
Jak na to v praxi? Jako u ostatních návrhů je důležité zavádět taková řešení, která jsou jednak dlouhodobá a také blízká přírodě. Významnou roli v ochlazování města mají právě stromy a jejich výsadba, která ale čelí mnoha byrokratickým, finančním a technickým překážkám. Budou-li ale adaptační opatření dlouhodobě a účinně integrována i do běžných projektů, mají významný potenciál snížit dopady urbanizace, které jsou umocněné změnou klimatu. 

Jak na účinný plán? Profesionální workshop IPR 

Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy pořádal v předvečer začátku konference Urbanscapes odborný workshop společně se zahraničními přednášejícími. Workshop  se zaměřil na ústřední problematiky a kritické body při udržitelném rozvoji Prahy. Je to například chybějící silná vize pro rozvoj města a krajiny v kontextu celého pražského regionu. Dlouhodobá absence přeshraniční koordinace vede k nekontrolovatelnému rozvoji, který  neodpovídá současným potřebám na vytvoření prostředí a krajiny optimálních pro udržitelnější život lidi, zvířat a rostlin v rámci jednoho regionu.

Workshop se dotkl také rozporu mezi snahou o ochraně historických městských center a potřebou adaptačních opatření právě v těchto centrálních částí měst. Diskuze zdůraznila i na příkladech okolních zemí již zmíněnou potřebu spolupráce a dialogu, například mezi památkáři a urbanisty. Výsadba stromů ve městě s sebou neoddiskutovatelně nese výzvy spojené s plánováním, financemi, technologiemi a dlouhodobou dobrou péčí. Účastníci workshopu se shodli, že se nacházíme v době, kdy je jednoznačně třeba přijmout dnešní ztráty pro budoucí zisk. Ten je totiž nesporný. Funkční stromy ve městě stíní a ochlazují své okolí, přispívají k biodiverzitě a tedy plní přesně ty ekosystémové služby, kterou od nich potřebujeme. V případě stromů tak jde o důležitou investici do budoucnosti. 

Hovoříme-li o zeleni ve městě, městské přírodě, nebo dokonce o městské divočině, logicky se otevírá téma zelených střech a zelených fasád. Z diskuze vyplynulo, že je třeba při těchto návrzích myslet nejen na funkci estetickou, ale i adaptační. V praxi to znamená kontinuálně jednat, interagovat a komunikovat s tvůrci norem a plánů a například stanovit optimální parametry pro tloušťku, trvanlivost a kvalitu zelených střech. 

Závěrem

Konference Urbanscapes nebyla jen aktuální a zajímavou událostí silně propojenou s tématem životního prostředí a městské krajiny, ale bez nadsázky i diskuzí o podobě budoucnosti měst. Architekti a krajináři prezentovali nejnovější poznatky ze svých projektů a mnohdy těžce nabytých aktuálních zkušeností. Šlo tak o významné setkání profesionálů, kteří vidí svou vizi, mají konkrétní data a zkušenosti a chtějí je předat. Na Urbanscapes se nezavíraly oči ani před reálně existujícími problémy a překážkami, ale ani před limity již realizovaných projektů. Celá akce  se stala jedním ze současných katalyzátorů nápadů, inovativních přístupů a návrhů, jak vytvářet odolnou městskou krajinu.

Z konference byl pořízen videozáznam všech přednášek a diskuzí. Jendotlivé přednášky budou v následujících měsících zpřístupněny online na webu adaptacepraha.cz.

Děkujeme všem za účast a přízeň!

Program konference k dispozici zde. 

Připravili: Zuzana Horáková, Jan Richtr