Strategie adaptace hl. m. Prahy na klimatickou změnu

foto Antonín Keprta

Strategie adaptace hl. m. Prahy na klimatickou změnu

Celý dokument ke stažení zde

ÚVOD
PROJEVY ZMĚNY KLIMATU
VIZE STRATEGIE ADAPTACE
SPECIFICKÉ CÍLE STRATEGIE

Česká republika, a také hlavní město Praha, čelí v posledních dekádách zvýšené četnosti extrémních projevů počasí souvisejících s měnícím se klimatem. Zvyšují se průměrné roční teploty vzduchu a nadále se pravděpodobně bude zvyšovat frekvence výskytu, intenzita i délka trvání období s extrémně vysokými teplotami. Stoupá riziko přívalových dešťů a následných lokálních povodní a roste rovněž rozkolísanost průtoků (sucha vs. povodně). Očekává se, že zimní úhrny srážek se budou zvyšovat a letní srážkové úhrny budou naopak klesat, významně vzroste počet dnů bezesrážkového období a riziko vzniku sucha. Klimatické modely předpovídají zvyšující se četnost extrémních povětrnostních jevů (vichřice, tornáda ap.).

Strategie adaptace hl. m. Prahy na klimatickou změnu navazuje na Strategii přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách České republiky, schválené Usnesením vlády ČR v roce 2015. Zaměřuje se na snižování negativních dopadů klimatické změny pomocí opatření blízkých přírodě  s využitím přirozených vlastností vegetace. Adaptační strategie je také zaměřena na zachování vodních, půdních a biologických složek přírody a krajiny a na zachování a obnovu ekosystémů odolných vůči změně klimatu a přispívajících k prevenci katastrof. V případě, že ekosystémově založené přístupy nelze využít nebo jsou neúčinné, budou navržena vhodná technická (tzv. šedá) a měkká opatření (například systémy včasného varování, informační kampaně a podobně). Navazujícím cílem je připravit a formulovat strategii beroucí v potaz specifika hlavního města Prahy jako sídelní krajiny, pro niž jsou charakteristické oblasti s vysokým podílem zastavěného území a zpevněných ploch, vysoká koncentrace hospodářské, technické i dopravní infrastruktury a nerovnoměrné zastoupení vegetačních prvků.

Rozhodnutím Rady hl. m. Prahy č. 3213 ze dne 12. prosince 2015 a podpisem přihlášky se hl. m. Praha stalo členem iniciativy Mayors Adapt, a tím přijalo závazek vypracovat strategii adaptace na klimatickou změnu, pravidelně sledovat a hodnotit proces a průběh adaptačních opatření, včetně hodnocení rizik a vypracování hodnoticí zprávy (každý druhý rok). Na Strategii adaptace hl. m. Prahy na klimatickou změnu navazuje Implementační plán pro roky 2018–2019, který obsahuje konkrétní adaptační opatření a pilotní projekty, které přispívají ke zmírňování dopadu klimatické změny, k jejich monitorování a vyhodnocení jejich účinnosti.

Projevy změny klimatu a jeho dopady v Praze

Klimatická změna v Praze se již projevuje zvýšením teploty vzduchu, zvýšením efektu tepelného ostrova města a zvyšujícím se počtem vln veder. Podle klimatických modelů se tyto projevy budou dále prohlubovat. Celkové roční srážkové úhrny mají být podobné jako v současnosti, ale zimní srážkové úhrny se mají zvyšovat, letní srážkové úhrny budou naopak klesat. Významně vzroste počet dnů bezesrážkového období a období sucha. Očekává se zvýšení intenzity a extremity přívalových dešťů a také výskyt a trvání bezsrážkových epizod a sucha. Předpokládá se vyšší četnost a intenzita dalších extrémních hydrometeorologických jevů (například bouřky, krupobití, silný vítr).

Tyto projevy jsou v podmínkách městského prostředí hlavního města Prahy spojeny zejména s následujícími dopady:  

  • Vyšší četnost vln horka a jejich delší trvání, umocněných efektem tepelného ostrova města (tzv. urban heat island; UHI).

  • Bleskové povodně na malých urbanizovaných povodích, podpořené vysokým podílem nepropustných povrchů a vysokým povrchovým odtokem srážkových vod.

  • Sucho (hydrologické, rostlinné fyziologické /zemědělské/, socioekonomické).

Návrh a realizace vhodných adaptačních opatření mohou tyto negativní dopady postupně zmírňovat a vytvářet přijatelné podmínky pro život obyvatel Prahy.

Detailní údaje jsou zveřejněny ve studii Analýza dopadů klimatické změny v Praze, CzechGlobe 2016 na Portálu životního prostředí v Praze

Strategie adaptace hl. m. Prahy na klimatickou změnu
celý dokument

Pokud by nebyla postupně zaváděna adaptační opatření, projeví se to následujícím způsobem:

  • Vlivem extrémních teplot a zhoršené kvality ovzduší se bude tepelná zátěž a negativní dopady na zdraví dále prohlubovat a zasahovat větší plochu města a vyšší podíl obyvatelstva hlavního města Prahy.

  • Vyšší teploty a častější období sucha budou mít negativní vliv také na stav vegetace, která v období nedostatku vody v půdě nebude mít dobré podmínky pro život a postupně bude odumírat. Pro citlivé skupiny obyvatel, jako jsou senioři, malé děti a nemocné, bude pobyt a pohyb v rozpáleném městě představovat zdravotní riziko.

  • Zmírňování extrémních teplot pomocí klimatizačních zařízení představujících další zdroj antropogenního tepla, bude nadále zvyšovat tepelnou zátěž v Praze.

  • Vyšší četnost vln horka a jejich delší trvání bude umocněno efektem tepelného ostrova města (tzv. urban heat island; UHI).

  • Bude se dále zvyšovat riziko povodní a bleskových povodní na malých urbanizovaných povodích, podpořené vysokým podílem nepropustných povrchů a vysokým povrchovým odtokem srážkových vod.

  • Budou se vyskytovat delší období sucha s výrazným dopadem na zásoby vody v tocích, v půdě a na množství podzemních vod. Nedostatek vody může ohrozit zásobování obyvatelstva pitnou vodou a odběry vody pro průmysl a zavlažování.

  • Vysoké teploty, sucho a nedostupnost vody negativně ovlivní také životní podmínky vegetace, která bude postupně odumírat, a tím se budou nepříznivé životní prostředí v Praze dále zhoršovat.

Vize Strategie adaptace hl. m. Prahy na klimatickou změnu

Zvýšit dlouhodobou odolnost a snížit zranitelnost hlavního města Prahy vůči dopadům změny klimatu postupnou realizací vhodných adaptačních opatření (s přednostním využitím ekosystémově založených opatření v kombinaci s šedými – technickými – a měkkými opatřeními), a tím zabezpečit kvalitu života obyvatel hlavního města.

Pro naplnění této vize zvýšení odolnosti a snižování zranitelnosti vůči negativním dopadům klimatické změny, zejména vysokých teplot, městského tepelného ostrova a vln horka a nedostatečného zasakování srážkových vod, je vhodné uplatňovat opatření blízká přírodě s využitím ekosystémových služeb zelené a modré infrastruktury. S ohledem na územní podmínky je vhodné zvyšovat podíl vegetačních prvků a zelených ploch v urbanizovaném území.

Zelená infrastruktura, tvořená všemi druhy zeleně v krajině, pomocí zastínění a evapotranspirace přirozeně ochlazuje své okolí. Ochlazující účinek je nejvyšší u dřevin a u vzrostlých stromů, pokud mají dostatečnou zásobu vody v podzemních vrstvách. Pro proces evapotranspirace vegetací je nutná dostupnost vody, a proto je nutno zlepšovat životní podmínky vegetačních prvků a ploch zajišťováním dostupnosti vody v půdní vrstvě pomocí prvků tzv. modré infrastruktury.

Pro zajištění stabilnějšího hydrologického cyklu je vhodné podporovat zasakování a zadržování srážek v místě jejich dopadu zaváděním propustných a polopropustných ploch a vytvářením lokalit určených pro retenci a akumulaci srážek (poldrů, vodních nádrží, umělých mokřadů a dalších prvků tzv. modré infrastruktury). Snížení akumulace slunečního záření v městském prostředí lze dosáhnout také použitím odrazivých materiálů a barev tam, kde je to vhodné.

Ekosystémové služby zelené infrastruktury zahrnují další přínosy jako zlepšování kvality ovzduší, zlepšování zdravotního stavu obyvatel, poskytnutí prostoru pro oddych, sport, rekreaci a další. Pokud nelze využít ekosystémové služby nebo jsou pro zmírnění konkrétního dopadu klimatické změny neúčinné, bude nutné zavádět technologická „šedá“ řešení. Další navržená měkká („soft“) opatření pomáhají zvyšovat odolnost společnosti a jednotlivých obyvatel tím, že zajišťují ochranu před riziky dopadů klimatické změny pomocí včasných informací, výchovy, včasného varování.

Specifické cíle Strategie adaptace hl. m. Prahy na klimatickou změnu

Specifický cíl A:
Zlepšovat mikroklimatické podmínky v Praze a snižovat negativní vliv extrémních teplot, vln horka a městského tepelného ostrova na obyvatele Prahy

Specifický cíl B:
Snižovat dopady extrémních hydrologických jevů – přívalových dešťů, povodní a dlouhodobého sucha na území hl. m. Prahy a ve volné krajině metropolitní oblasti

Specifický cíl C:
Snižovat energetickou náročnost Prahy a podpořit adaptaci budov

Specifický cíl D:
Zlepšit připravenost v oblasti krizového řízení

Specifický cíl E:
Zlepšit podmínky Prahy v oblasti udržitelné mobility

Specifický cíl F:
Zlepšit podmínky v oblasti environmentálního vzdělávání, podpořit monitoring a výzkum dopadů klimatické změny v Praze

  • cíl A
  • cíl B
  • CÍL C
  • CÍL D
  • CÍL E
  • CÍL F
A: Adaptace na zvyšování teploty, tepelný ostrov města a vlny horka

Specifický cíl Zlepšovat mikroklimatické podmínky v Praze a snižovat negativní vliv extrémních teplot, vln horka a městského tepelného ostrova na obyvatele Prahy

Stručný popis předpokládaných důsledků změny klimatu V Praze se dlouhodobě zvyšuje průměrná roční teplota vzduchu a klimatické modely předpokládají zvýšení počtu tropických dní (Tmax. > 30 °C), nocí (Tmin. > 20 °C) a vln horka (Pro podrobné údaje viz studii Analýza a predikce dopadů klimatické změny v Praze, CzechGlobe 2016.)

Zranitelnost a výzvy Nárůst zranitelnosti obyvatel lze očekávat zejména ve středu hlavního města (městské části Praha 1, Praha 2, Praha 3, Praha 4, Praha 7, Praha 10 a Praha 11). V těchto městských částech se rovněž projevuje vyšší citlivost vůči dopadům vln horka, která je dána vyšším podílem populace nad 65 let a velkou zastavěností území jednotlivých městských částí. Vhodně zvolená a umístěná adaptační opatření mohou přispět ke zlepšení tepelného komfortu, zmírnění negativních zdravotních dopadů a tím ke zvýšení kvality života obyvatel také v dalších hustě zastavěných částech města.

Návrh opatření Níže navrhovaná opatření A.4.1 až A.4.7 pro adaptaci na zvyšování teploty, na tepelný ostrov města a na vlny horka jsou vzájemně provázána a mají pozitivní vliv také na dosažení specifického cíle B (snížit dopady extrémních hydrologických jevů – přívalových dešťů, povodní a dlouhodobého sucha na území hl. m. Prahy a ve volné krajině metropolitní oblasti). A.1 Zlepšovat mikroklimatické podmínky města prostřednictvím víceúčelové zelené infrastruktury A.2 Brát ohled na adaptaci na klimatickou změnu v plánování a podkladových studiích A.3 Zakládat a revitalizovat vegetační prvky a plochy ve městě A.4 Zajistit jednotný management péče o uliční zeleň a stromořadí A.5 Vytvářet podmínky pro rozvoj příměstského a městského zemědělství jako adaptačního opatření A.6 Posilovat ekologickou stabilitu a regenerační schopnosti krajiny A.7 Využít technologické a ekosystémové postupy pro snižování akumulace slunečního záření v zastavěném území

Podrobné informace o předpokládaných důsledcích změny klimatu, vyhodnocení rizik a zranitelnosti Prahy jsou uvedeny ve studii Analýza a predikce dopadů klimatické změny v Praze od CzechGlobe 2016 uveřejněné na Portálu životního prostředí v Praze. Detailní popisy opatření a doporučené postupy naleznete v dokumentu Strategie adaptace hl. m. Prahy na klimatickou změnu.

B: Adaptační opatření na snížení dopadů přívalových dešťů, povodní a dlouhodobého sucha na území hl. m. Prahy

Specifický cíl: Snižovat dopady extrémních hydrologických jevů – přívalových dešťů, povodní a dlouhodobého sucha na území hl. m. Prahy a ve volné krajině metropolitní oblasti. Oblasti předpokládaných důsledků změny klimatu v oblasti hydrologického režimu Přívalové deště a změny rozložení srážek Povodně Sucho a úbytek zásob půdní a podzemní vody Zranitelnost a výzvy Zranitelnost vůči povodním a Zranitelnost vůči období sucha Návrh opatření B.1 Ochrana před povodněmi na Vltavě, Berounce a dalších tocích na území hl.m. Prahy B.2 Zlepšení způsobu hospodaření se srážkovými vodami B.3 Realizace opatření cílených na zpomalení povrchového odtoku vody z krajiny a protierozní ochranu B.4 Zavádění a postupná změna zpevněných nepropustných ploch na plochy s propustným nebo polopropustným povrchem B.5 Pokračování v integrované revitalizaci údolních niv, vodních toků a ploch B.6 Prověření možností stávající vodohospodářské infrastruktury a způsobu zabezpečení dodávek pitné vody pro obyvatele B.7 Zlepšení prostupnosti krajiny a její využitelnosti pro rekreaci

Podrobné informace o předpokládaných důsledcích změny klimatu, vyhodnocení rizik a zranitelnosti Prahy jsou uvedeny ve studii Analýza a predikce dopadů klimatické změny v Praze od CzechGlobe 2016 uveřejněné na Portálu životního prostředí v Praze. Detailní popisy opatření a doporučené postupy naleznete v dokumentu Strategie adaptace hl. m. Prahy na klimatickou změnu.

C: Adaptační opatření na snížení energetické náročnosti Prahy a adaptaci budov

Specifický cíl: Snižovat energetickou náročnost Prahy a podpořit adaptaci budov

Oblasti předpokládaných důsledků změny klimatu: Mezi nejvýznamnější negativní projevy změny klimatu, na které se musí Praha připravit, patří nárůst průměrné roční teploty venkovního vzduchu, zvýšení četnosti tropických dní a nocí, vln veder a nárůst délky trvání jejich souvislých období. Ty jsou v Praze navíc umocněny efektem městského tepelného ostrova. Za významný projev lze rovněž považovat i změnu množství a zejména distribuce dešťových srážek, která na jedné straně způsobí prodloužení suchých období a na straně druhé zvýšení počtu přívalových dešťů. Ve vztahu k těmto projevům by Praha měla podporovat úpravy veřejného prostoru i stavebně-technické úpravy budov, neboť právě zde tráví její obyvatelé nejvíce času.

Zranitelnost a výzvy:
Budovy jsou zodpovědné za spotřebu asi čtyřiceti procent veškeré energie a jsou tak zodpovědné přibližně za jednu třetinu emisí skleníkových plynů. Snížení energetické náročnosti budov je proto krokem ke zvýšení odolnosti města a zmenšení jeho ekologické stopy a zároveň představuje významné zmírňující opatření. Současná legislativa (zákon č. 406/2000 Sb. o hospodaření energií) v tomto smyslu upravuje energetickou náročnost nové výstavby, kterou Praha může dále zpřesňovat v rámci svých stavebních předpisů.

Návrh opatření:
C.1 Snížit energetickou náročnost Prahy
C.2 Podpořit adaptaci budov v Praze
C.3 Realizovat udržitelnou výstavbu
C.4 Podpořit hospodaření budov se srážkovými vodami s ohledem na ochranu kulturního dědictví a charakter zástavby
C.5 Podpořit opatření spojené se snižováním pohlcování slunečního záření
C.6 Zajistit právní, technickou a organizační podporu zavádění adaptačních opatření do praxe

Podrobné informace o předpokládaných důsledcích změny klimatu, vyhodnocení rizik a zranitelnosti Prahy jsou uvedeny ve studii Analýza a predikce dopadů klimatické změny v Praze od CzechGlobe 2016 uveřejněné na portálu životního prostředí hl. m. Prahy. Detailní popisy opatření a doporučené postupy naleznete v dokumentu Strategie adaptace hl. m. Prahy na klimatickou změnu.

D: Adaptační opatření v oblasti krizového řízení a ochrany obyvatelstva

Specifický cíl: Zlepšit připravenost v oblasti krizového řízení

Oblasti předpokládaných důsledků změny klimatu:
Extrémní meteorologické projevy mají dopady na lidské zdraví a na životní prostředí, ale i na další sektory. Adaptační opatření v oblasti mimořádných událostí musí být zaměřena tak, aby byla schopna rychle a účinně reagovat a poskytnout co nejvyšší ochranu života, zdraví a majetku obyvatelstva, životního prostředí a ochranu infrastruktury.

Zranitelnost a výzvy:
V souvislosti s očekávanou vyšší četností extrémních meteorologických projevů počasí (náhlé přívalové deště, povodně, sucho, vlny horka a podobně) zlepšit informování obyvatel tak, aby se zvýšila připravenost všech skupin obyvatelstva ke zvládání mimořádných událostí a krizových situací.

Návrh opatření:
D.1 Posilovat odolnost technické infrastruktury
D.2 Rozvíjet bezpečnost a ochranu obyvatel a majetku
D.3 Posilovat krizové řízení

Podrobné informace o předpokládaných důsledcích změny klimatu, vyhodnocení rizik a zranitelnosti Prahy jsou uvedeny ve studii Analýza a predikce dopadů klimatické změny v Praze od CzechGlobe 2016 uveřejněné na Portálu životního prostředí v Praze. Detailní popisy opatření a doporučené postupy naleznete v dokumentu Strategie adaptace hl. m. Prahy na klimatickou změnu.

E: Adaptační opatření v oblasti udržitelné mobility

Specifický cíl: Zlepšit podmínky Prahy v oblasti udržitelné mobility

Oblasti předpokládaných důsledků změny klimatu:  Automobilová doprava a zejména provoz spalovacích a vznětových motorových vozidel představuje významný zdroj znečištění ovzduší a také zdroj antropogenního tepla v Praze. V období extrémních teplot probíhají v ovzduší další chemické reakce, kterými se obsah škodlivin dále zvyšuje a negativně ovlivňuje lidské zdraví.

Výzvy: Jedním z cílů připravovaného Plánu udržitelné mobility je snižování emisí z dopravy a podpora městské hromadné dopravy. Další možností je podpora elektromobility, pěší a cyklistické dopravy, které jsou z hlediska snižování dopadů klimatické změny nejvýhodnější.

Návrh opatření: Opatření budou součástí připravovaného Plánu udržitelné mobility Prahy a okolí.

Podrobné informace o předpokládaných důsledcích změny klimatu, vyhodnocení rizik a zranitelnosti Prahy jsou uvedeny ve studii Analýza a predikce dopadů klimatické změny v Praze od CzechGlobe 2016 uveřejněné na Portálu životního prostředí v Praze. Detailní popisy opatření a doporučené postupy naleznete v dokumentu Strategie adaptace hl. m. Prahy na klimatickou změnu.

F: Adaptační opatření v oblasti environmentálního vzdělávání a osvěty

Specifický cíl: Zlepšit podmínky v oblasti environmentálního vzdělávání, podpořit monitoring a výzkum dopadů klimatické změny v Praze

Oblasti předpokládaných důsledků změny klimatu
Environmentální vzdělávání, výchova a osvěta (dále jen EVVO) je systém, který vede k osvojení znalostí, dovedností a návyků, utváření hodnotové hierarchie a životního stylu potřebných k ochraně životního prostředí ve smyslu zajištění udržitelného rozvoje v místním i globálním měřítku. Ve spolupráci s dalšími organizacemi MHMP zajišťuje stěžejní projekty hl. m. Prahy v této oblasti. Patří k nim projekty ekologických výukových programů pro školy, projekty exkurzí pro pražské školy, projekty vzdělávání pedagogických pracovníků, projekt podpory ekoporadenství, kampaň ke Dni Země, Krajská konference EVVO nebo soubory aktivit v oblasti přípravy informačních materiálů pro veřejnost.

Výzvy
Environmentální vzdělávání, výchova a osvěta jsou v současnosti zaměřeny na oblast ochrany přírody a životního prostředí. Do systému vzdělávání a osvěty je nutno zařadit příčiny a negativní dopady klimatické změny, která je považována za největší globální hrozbu. Je třeba zvýšit informovanost o strategiích na zmírňování a na adaptaci na klimatickou změnu.
Funkční ekosystémy tzv. zelené infrastruktury hrají významnou roli ve zmírnění dopadů změny klimatu. Obecné povědomí o významu zelené infrastruktury, funkčních ekosystémech a jimi poskytovaných ekosystémových službách je nutno zvýšit poskytováním informací. Je potřebné objasňovat potřebu náležité ochrany zelené infrastruktury, a to nejen v souvislosti se změnou klimatu. Dále je nutno zvyšovat povědomí veřejnosti o přirozených vlastnostech krajiny – o její retenční schopnosti, o doplňování podzemních vod, tlumení přechodových období mezi suchem a deštěm. Důležité je informovat veřejnost o možnostech šetrného zacházení s vodními zdroji (podzemními a povrchovými, využívání dešťové vody a podobně).

Návrh opatření
F.1 Zlepšovat environmentální vzdělávání a osvětu
F.2 Zlepšit poskytování informací v oblasti veřejného zdraví a hygieny
F.3 Zajistit efektivní podporu vědy, výzkumu, technického vývoje a inovací a v oblasti dopadů klimatické změny

Podrobné informace o předpokládaných důsledcích změny klimatu, vyhodnocení rizik a zranitelnosti Prahy jsou uvedeny ve studii Analýza a predikce dopadů klimatické změny v Praze od CzechGlobe 2016 uveřejněné na Portálu životního prostředí v Praze. Detailní popisy opatření a doporučené postupy naleznete v dokumentu Strategie adaptace hl. m. Prahy na klimatickou změnu.

Privacy Settings
We use cookies to enhance your experience while using our website. If you are using our Services via a browser you can restrict, block or remove cookies through your web browser settings. We also use content and scripts from third parties that may use tracking technologies. You can selectively provide your consent below to allow such third party embeds. For complete information about the cookies we use, data we collect and how we process them, please check our Privacy Policy
Youtube
Consent to display content from Youtube
Vimeo
Consent to display content from Vimeo
Google Maps
Consent to display content from Google