Metodiky
Jak na údržbu travnatých ploch v období dlouhodobého sucha a horka? Odbor ochrany prostředí vypracoval obecné podmínky sečení travnatých a trávobylinných ploch, které vycházejí z dlouhodobých zkušeností při údržbě veřejné zeleně. Doporučení se týká parterových, pobytových a parkových travnatých ploch a květnatých luk a lučních porostů.
Hlavní město Praha, Odbor ochrany prostředí, si nechal pro hodnocení kvality a přínosu adaptačních opatření zpracovat dokument Metodika pro hodnocení adaptace hl. m. Prahy na změnu klimatu z pohledu ekosystémových služeb.
Cílem předkládané Metodiky pro hodnocení adaptace hl. m. Prahy na změnu klimatu z pohledu ekosystémových služeb je poskytnout jednotný nástroj pro hodnocení opatření, která jsou v podmínkách hl. m. Prahy implementována jako tzv. adaptační.
Předmětem hodnocení jsou dílčí přínosy a užitky, které jednotlivá opatření poskytují. Metodika tak umožňuje posoudit přínos navržených opatření, ale dle potřeb města také v rámci velkého počtu uvažovaných opatření prioritizovat jejich uplatňování dle místních potřeb a očekávaných pozitivních dopadů pro konkrétní lokalitu.
Výběr adaptačních opatření v rámci metodiky zahrnuje nejčastěji plánovaná a realizovaná opatření v podmínkách hl. m. Prahy. Vychází zejména z Adaptační strategie hl. m. Prahy, dostupných katalogů adaptačních opatření a předchozích zkušeností autorů. Jedná se o opatření postihující obě základní kategorietypů projektů – jednak prvky tzv. modrozelené infrastruktury, tzn. opatření,která využívají přínosů a užitků příroděblízkých; tak i prvky tzv. šedé infrastruktury, tzn. opatření, která jsou primárně založena na využití technických prvků.
Pokračování textu
Pro účely metodiky bylavybraná opatření kategorizována do 20 hlavních skupin, resp. karet. Celkem je tak zahrnuto okolo 55 dílčích opatření, respektive jejich typových variant, která do předmětných kategorií spadají.
Pro účely detailního hodnocení zvoleného seznamu adaptačních opatření bylo zvoleno kvalitativní hodnocení podle dílčích přínosů a dalších užitků, které tato opatření poskytují společnosti. Pro definování přínosů byl využit tzv. koncept ekosystémových služeb, resp. takové dílčí ekosystémové služby a užitky, které jsou s ohledem na adaptaci města na změnu klimatu nejvíce relevantní. Přínosy jsou rozčleněny do 3 kategorií běžně využívaných pro klasifikaci ekosystémových služeb(regulační, kulturní a zásobovací) a doplněny o prvky ekonomických přínosů spojených s vlivem na hodnotu nemovitostí a úsporu energií, dále pak v souladu s běžnou praxí byly do ostatních přínosů zařazeny i užitky spojené s tvorbou biotopů a podporou biodiverzity. Výsledkem výběru klíčových přínosů a užitků je pak celkem 20 ekosystémových služeb a užitků, jejichž míra poskytování je pro konkrétní adaptační opatření hodnocena.
Konkrétní postup hodnocení adaptačních opatření a jejich přínosu v podobě ekosystémových služeb a užitků je založen na využití metody tzv. multikriteriální analýzy. Míra poskytování daného užitku (ekosystémové služby) je odvozena z naplnění určitých podmínek. Postup byl pilotně testován a následně modifikován v podmínkách hl. m. Prahy. Postup hodnocení je založen na hodnocení přínosů opatření v podobě dílčích ekosystémových služeb a užitků na škále hodnocení 0, 1, 2 a 3. Hodnotitel volí hodnocení 0–3 podle toho, do jaké míry opatření splňuje klíčová kritéria, která byla pro zvolenou úroveň 0–3 nastavena. Jedná se např. o technické parametry daného opatření (sklon střechy, výše substrátu apod.) nebo lokální podmínky (které v sobě zahrnují např. napojení pozemku na kanalizaci, podmínky využívání opatření, míru hlukové zátěže v lokalitě, množství zeleně, vody nebo dalších opatřen v okolí).
Výstupem metodiky je bodové hodnocení jednotlivých posuzovaných opatření podle míry poskytování dílčích přínosů v podobě ekosystémových služeb a užitků. Na základě dosaženého hodnocení nelze přímo mezi sebou jednotlivá adaptační opatření porovnávat, jelikož v rámci tohoto kvalitativního přístupu není zohledněna rozloha jednotlivých opatření. Nelze tedy posoudit pro dvě opatření jejich přínos v absolutní hodnotě. Výstupy lze využít zejména pro stanovení kritérií, díky kterým mohou být opatření na veřejných prostranstvích a v rámci soukromých projektů prioritizována, plánována (vyžadována), realizována a udržována tak, aby co nejvíce naplnila jejich potenciál ve vztahu k adaptaci hl. města Prahy na změnu klimatu. Výstup dále může pomoci v rámci komunikace daných opatření a jejich přínosů vůči široké veřejnosti.
Pro zjednodušení postupu hodnocení přínosů adaptačních opatření byl současně vytvořen MS Excel nástroj pro hodnocení ekosystémových služeb pro vybraná opatření. Jedná se o nástroj, který umožňuje snadno na základě výběru kategorie opatření a následného vyhodnocení úrovní jednotlivých kritérií automaticky posoudit míru poskytování ekosystémových služeb a užitků, který zohledňuje vlivy různých kritérií navzájem. Významně tak usnadní hodnocení prováděné na základě metodiky, a to jak časově, tak i nutností detailního seznámení se s metodikou. Hodnocení je tak dostupnější širšímu spektru uživatelů. Výsledkem je pak míra poskytování jednotlivých služeb pro dané hodnocené opatření. Výsledné hodnoty lze dle potřeby manuálně upravit v situaci, kdy opatření není možné vyhodnotit odpovídajícím způsobem dle předdefinovaných kritérií. Výsledky lze vyexportovat ve formátu pdf.
Metodika adaptace školských staveb na změnu klimatu v Praze byla zpracována Univerzitním centrem energeticky efektivních budov ČVUT v Praze v roce 2021. Na její tvorbě se podíleli výzkumní pracovníci z Laboratoře udržitelné výstavby a Laboratoře participativního plánování. Autoři: Ing. Jan Růžička, Ph.D., Ing. arch. Martina Sýkorová, Ing. arch. Eliška Pomyjová, Ing. Jiří Tencar, Ph.D., Ing. arch. LiciaFelicioni, Ing. Antonín Lupíšek, Ph.D., Ing. Martin Volf, Ph.D.
Cílem metodiky je poskytnout ředitelům škol, zřizovatelům, provozovatelům, uživatelům ale i architektům a projektantům inspiraci, jak využít investiční příležitost spojenou s renovací školských staveb k aplikaci opatření ke snížení vlivu staveb na změnu klimatu, a zároveň zvýšit komplexní kvalitu budovy z hlediska architektonického, provozního i technického. Budovy se významným způsobem podílejí na klimatické změně. V zemích EU se 40 % veškeré vyrobené energie spotřebovává právě v budovách, provozem budov se tak zvyšuje potřeba energie, a tedy i množství skleníkových plynů. Na území hl. m. Prahy se nachází okolo 1000 budov škol a dalších vzdělávacích zařízení, což dává obrovský potenciál ke zmírnění negativního dopadu provozu těchto budov na životní prostředí a dále k edukaci a osvětě v této oblasti mezi žáky, rodiči, učiteli i zaměstnanci.
Cílem metodiky bylo systematizovat možná technická opatření a uvést je do celkového kontextu komplexní kvality budov. Zároveň nastínit časovou posloupnost jednotlivých kroků v rámci přípravy, projektování a realizace stavebního projektu a zdůraznit klíčové milníky v procesu tvorby zadání a v rozhodovacím procesu. Současně bylo snahou zejména v procesu přípravy projektu a tvorby zadání ukázat význam participativního plánování a ukázat možné formy zapojení cílových skupin.
Vlastní technická opaření z pohledu adaptace budov na změnu klimatu musí být vždy posuzována a aplikována v kontextu celkové kvality budovy včetně té architektonické a provozní, kvality vnitřního prostředí, energetických úspor a ekonomické udržitelnosti projektu. V minulosti se řada dobře míněných technických opatření, která byla motivována snahou o snížení energetické náročnosti budovy ukázala jako nefunkční nebo dokonce kontraproduktivní. Bohužel jsou i případy, kdy např. realizace zateplení budovy zcela zdevastovala původní cenný architektonický výraz stavby. Dokument ukazuje i řadu inspirativních příkladů výstavby. Přejme si, aby takových projektů bylo co nejvíce.
Účelem Metodického postupu je navrhnout postup uvedení Standardů hospodaření se srážkovými vodami na území hlavního města Prahy (dále jen Standardů HDV) do stavební praxe v Praze. Standardy HDV jsou popsány v kap. 4.
Vznik Standardů HDV je motivován snahou hlavního města Prahy zahrnout do stavebnictví aktuální trendy hospodaření se srážkovými vodami (HDV), založené na principu obnovy lokálního vodního koloběhu, s cílem adaptace území na probíhající změnu klimatu. Zásadními benefity HDV je snížení účinků sucha, lokálních záplav a tepelných ostrovů, dále též ochrana jakosti drobných vodních toků na území města, ochrana stokového systému před přetížením a snížení spotřeby pitné vody pro závlahy sídelní zeleně. Díky tomu, že objekty a systémy HDV jsou často spojeny se sídelní zelení, dojde též ke zvýšení její kvality a s tím spojených mikroklimatických funkcí a dalších ekosystémových služeb.
Pro zavedení Standardů HDV do praxe je zásadní určit, kdo bude správcem objektů či systémů HDV (zejména těch ve vlastnictví města) a jaké náklady na správu jsou nezbytné. V Metodickém postupu je proto proveden odhad nákladů a časové náročnosti provozu objektů HDV (kap. 5 a příloha B) a navrženo rozdělení správy mezi organizace zřizované městem (kap. 6).
V závěru Metodického postupu je pak navržen postup schválení Standardů HDV (tj. jak je začlenit do stávajícího právního rámce pro výstavbu v hl. m. Praze) (kap. 7) a podmínky jejich aktualizace (kap. 8).
OCP MHMP pro všechny zájemce zveřejňuje v českém jazyce Katalog Přírodě blízkých řešení, první část příručky, navrhující konkrétní prvky přírodě blízkých řešení adaptační zranitelnosti měst. Ke každému typovému řešení je uveden popis a role prvku v rámci ekologického systému města, stavební a technické parametry řešení, podmínky realizace, přínosy, rizika a užitky, pojmenované v systému názvosloví vybraných adaptačních indikátorů.
V kontextu naplňování Strategie adaptace hl. m. Prahy na změnu klimatu Praha spolupracuje i na mezinárodních projektech. Projekt „Urban NatureLab“, zkráceně UNaLab, financovaný z evropského programu Horizon 2020, napomáhá pracovníkům OCP MHMP a IPR Praha za podpory pracovníků z nejprestižnějších zahraničních výzkumných institucí a měst rozpracovávat, posuzovat a vyhodnocovat dopady jednotlivých plánovaných projektů adaptace na změnu klimatu. Cílem projektu je čelit klimatickým výzvám, navázaným na vysokou míru urbanizace, a zavádět ve městech řešení pomocí zelené a modré infrastruktury.
Pod hlavičkou UNaLabu byla vydána první verze technické příručky – katalogu tzv. „nature based solutions“, přírodě blízkých řešení. Příručka poskytuje podrobné informace o celé řadě potenciálně použitelných řešení pro podporu městského mikroklimatu a zmírnění zranitelnosti; je živým dokumentem po dobu trvání projektu a její konečná verze bude po skončení trvání projektu UNaLab zveřejněna k širokému využití.
Generel zahrádkových osad
Zahrádkové osady mají pro město, jeho obyvatele i biodiverzitu zásadní přínos pro životní prostředí, ale také sociální, ekonomické, estetické, vzdělávací a další přínosy. Aktualizace generelu zahrádkových osad v Praze 2018 byla zpracována v rámci Implementačního plánu Strategie adaptace hl. m. Prahy na klimatickou změnu 2018 – 2019.
