foto Antonín Keprta
Strategie adaptace hl. m. Prahy na klimatickou změnu
Česká republika, a také hlavní město Praha, čelí v posledních dekádách zvýšené četnosti extrémních projevů počasí souvisejících s měnícím se klimatem. Zvyšují se průměrné roční teploty vzduchu a nadále se pravděpodobně bude zvyšovat frekvence výskytu, intenzita i délka trvání období s extrémně vysokými teplotami. Stoupá riziko přívalových dešťů a následných lokálních povodní a roste rovněž rozkolísanost průtoků (sucha vs. povodně). Očekává se, že zimní úhrny srážek se budou zvyšovat a letní srážkové úhrny budou naopak klesat, významně vzroste počet dnů bezesrážkového období a riziko vzniku sucha. Klimatické modely předpovídají zvyšující se četnost extrémních povětrnostních jevů (vichřice, tornáda ap.).
Strategie adaptace hl. m. Prahy na klimatickou změnu navazuje na Strategii přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách České republiky, schválené Usnesením vlády ČR v roce 2015. Zaměřuje se na snižování negativních dopadů klimatické změny pomocí opatření blízkých přírodě s využitím přirozených vlastností vegetace. Adaptační strategie je také zaměřena na zachování vodních, půdních a biologických složek přírody a krajiny a na zachování a obnovu ekosystémů odolných vůči změně klimatu a přispívajících k prevenci katastrof. V případě, že ekosystémově založené přístupy nelze využít nebo jsou neúčinné, budou navržena vhodná technická (tzv. šedá) a měkká opatření (například systémy včasného varování, informační kampaně a podobně). Navazujícím cílem je připravit a formulovat strategii beroucí v potaz specifika hlavního města Prahy jako sídelní krajiny, pro niž jsou charakteristické oblasti s vysokým podílem zastavěného území a zpevněných ploch, vysoká koncentrace hospodářské, technické i dopravní infrastruktury a nerovnoměrné zastoupení vegetačních prvků.
Rozhodnutím Rady hl. m. Prahy č. 3213 ze dne 12. prosince 2015 a podpisem přihlášky se hl. m. Praha stalo členem iniciativy Mayors Adapt, a tím přijalo závazek vypracovat strategii adaptace na klimatickou změnu, pravidelně sledovat a hodnotit proces a průběh adaptačních opatření, včetně hodnocení rizik a vypracování hodnoticí zprávy (každý druhý rok). Na Strategii adaptace hl. m. Prahy na klimatickou změnu navazuje Implementační plán pro roky 2018–2019, který obsahuje konkrétní adaptační opatření a pilotní projekty, které přispívají ke zmírňování dopadu klimatické změny, k jejich monitorování a vyhodnocení jejich účinnosti.
Projevy změny klimatu a jeho dopady v Praze
Klimatická změna v Praze se již projevuje zvýšením teploty vzduchu, zvýšením efektu tepelného ostrova města a zvyšujícím se počtem vln veder. Podle klimatických modelů se tyto projevy budou dále prohlubovat. Celkové roční srážkové úhrny mají být podobné jako v současnosti, ale zimní srážkové úhrny se mají zvyšovat, letní srážkové úhrny budou naopak klesat. Významně vzroste počet dnů bezesrážkového období a období sucha. Očekává se zvýšení intenzity a extremity přívalových dešťů a také výskyt a trvání bezsrážkových epizod a sucha. Předpokládá se vyšší četnost a intenzita dalších extrémních hydrometeorologických jevů (například bouřky, krupobití, silný vítr).
Tyto projevy jsou v podmínkách městského prostředí hlavního města Prahy spojeny zejména s následujícími dopady:
Vyšší četnost vln horka a jejich delší trvání, umocněných efektem tepelného ostrova města (tzv. urban heat island; UHI).
Bleskové povodně na malých urbanizovaných povodích, podpořené vysokým podílem nepropustných povrchů a vysokým povrchovým odtokem srážkových vod.
Sucho (hydrologické, rostlinné fyziologické /zemědělské/, socioekonomické).
Návrh a realizace vhodných adaptačních opatření mohou tyto negativní dopady postupně zmírňovat a vytvářet přijatelné podmínky pro život obyvatel Prahy.
Detailní údaje jsou zveřejněny ve studii Analýza dopadů klimatické změny v Praze, CzechGlobe 2016 na Portálu životního prostředí v Praze
Pokud by nebyla postupně zaváděna adaptační opatření, projeví se to následujícím způsobem:
Vlivem extrémních teplot a zhoršené kvality ovzduší se bude tepelná zátěž a negativní dopady na zdraví dále prohlubovat a zasahovat větší plochu města a vyšší podíl obyvatelstva hlavního města Prahy.
Vyšší teploty a častější období sucha budou mít negativní vliv také na stav vegetace, která v období nedostatku vody v půdě nebude mít dobré podmínky pro život a postupně bude odumírat. Pro citlivé skupiny obyvatel, jako jsou senioři, malé děti a nemocné, bude pobyt a pohyb v rozpáleném městě představovat zdravotní riziko.
Zmírňování extrémních teplot pomocí klimatizačních zařízení představujících další zdroj antropogenního tepla, bude nadále zvyšovat tepelnou zátěž v Praze.
Vyšší četnost vln horka a jejich delší trvání bude umocněno efektem tepelného ostrova města (tzv. urban heat island; UHI).
Bude se dále zvyšovat riziko povodní a bleskových povodní na malých urbanizovaných povodích, podpořené vysokým podílem nepropustných povrchů a vysokým povrchovým odtokem srážkových vod.
Budou se vyskytovat delší období sucha s výrazným dopadem na zásoby vody v tocích, v půdě a na množství podzemních vod. Nedostatek vody může ohrozit zásobování obyvatelstva pitnou vodou a odběry vody pro průmysl a zavlažování.
Vysoké teploty, sucho a nedostupnost vody negativně ovlivní také životní podmínky vegetace, která bude postupně odumírat, a tím se budou nepříznivé životní prostředí v Praze dále zhoršovat.
Vize Strategie adaptace hl. m. Prahy na klimatickou změnu
Zvýšit dlouhodobou odolnost a snížit zranitelnost hlavního města Prahy vůči dopadům změny klimatu postupnou realizací vhodných adaptačních opatření (s přednostním využitím ekosystémově založených opatření v kombinaci s šedými – technickými – a měkkými opatřeními), a tím zabezpečit kvalitu života obyvatel hlavního města.
Pro naplnění této vize zvýšení odolnosti a snižování zranitelnosti vůči negativním dopadům klimatické změny, zejména vysokých teplot, městského tepelného ostrova a vln horka a nedostatečného zasakování srážkových vod, je vhodné uplatňovat opatření blízká přírodě s využitím ekosystémových služeb zelené a modré infrastruktury. S ohledem na územní podmínky je vhodné zvyšovat podíl vegetačních prvků a zelených ploch v urbanizovaném území.
Zelená infrastruktura, tvořená všemi druhy zeleně v krajině, pomocí zastínění a evapotranspirace přirozeně ochlazuje své okolí. Ochlazující účinek je nejvyšší u dřevin a u vzrostlých stromů, pokud mají dostatečnou zásobu vody v podzemních vrstvách. Pro proces evapotranspirace vegetací je nutná dostupnost vody, a proto je nutno zlepšovat životní podmínky vegetačních prvků a ploch zajišťováním dostupnosti vody v půdní vrstvě pomocí prvků tzv. modré infrastruktury.
Pro zajištění stabilnějšího hydrologického cyklu je vhodné podporovat zasakování a zadržování srážek v místě jejich dopadu zaváděním propustných a polopropustných ploch a vytvářením lokalit určených pro retenci a akumulaci srážek (poldrů, vodních nádrží, umělých mokřadů a dalších prvků tzv. modré infrastruktury). Snížení akumulace slunečního záření v městském prostředí lze dosáhnout také použitím odrazivých materiálů a barev tam, kde je to vhodné.
Ekosystémové služby zelené infrastruktury zahrnují další přínosy jako zlepšování kvality ovzduší, zlepšování zdravotního stavu obyvatel, poskytnutí prostoru pro oddych, sport, rekreaci a další. Pokud nelze využít ekosystémové služby nebo jsou pro zmírnění konkrétního dopadu klimatické změny neúčinné, bude nutné zavádět technologická „šedá“ řešení. Další navržená měkká („soft“) opatření pomáhají zvyšovat odolnost společnosti a jednotlivých obyvatel tím, že zajišťují ochranu před riziky dopadů klimatické změny pomocí včasných informací, výchovy, včasného varování.
Specifické cíle Strategie adaptace hl. m. Prahy na klimatickou změnu
Specifický cíl A:
Zlepšovat mikroklimatické podmínky v Praze a snižovat negativní vliv extrémních teplot, vln horka a městského tepelného ostrova na obyvatele Prahy
Specifický cíl B:
Snižovat dopady extrémních hydrologických jevů – přívalových dešťů, povodní a dlouhodobého sucha na území hl. m. Prahy a ve volné krajině metropolitní oblasti
Specifický cíl C:
Snižovat energetickou náročnost Prahy a podpořit adaptaci budov
Specifický cíl D:
Zlepšit připravenost v oblasti krizového řízení
Specifický cíl E:
Zlepšit podmínky Prahy v oblasti udržitelné mobility
Specifický cíl F:
Zlepšit podmínky v oblasti environmentálního vzdělávání, podpořit monitoring a výzkum dopadů klimatické změny v Praze
A: Adaptace na zvyšování teploty, tepelný ostrov města a vlny horka
Specifický cíl Zlepšovat mikroklimatické podmínky v Praze a snižovat negativní vliv extrémních teplot, vln horka a městského tepelného ostrova na obyvatele Prahy
Stručný popis předpokládaných důsledků změny klimatu V Praze se dlouhodobě zvyšuje průměrná roční teplota vzduchu a klimatické modely předpokládají zvýšení počtu tropických dní (Tmax. > 30 °C), nocí (Tmin. > 20 °C) a vln horka (Pro podrobné údaje viz studii Analýza a predikce dopadů klimatické změny v Praze, CzechGlobe 2016.)
Zranitelnost a výzvy Nárůst zranitelnosti obyvatel lze očekávat zejména ve středu hlavního města (městské části Praha 1, Praha 2, Praha 3, Praha 4, Praha 7, Praha 10 a Praha 11). V těchto městských částech se rovněž projevuje vyšší citlivost vůči dopadům vln horka, která je dána vyšším podílem populace nad 65 let a velkou zastavěností území jednotlivých městských částí. Vhodně zvolená a umístěná adaptační opatření mohou přispět ke zlepšení tepelného komfortu, zmírnění negativních zdravotních dopadů a tím ke zvýšení kvality života obyvatel také v dalších hustě zastavěných částech města.
Návrh opatření Níže navrhovaná opatření A.4.1 až A.4.7 pro adaptaci na zvyšování teploty, na tepelný ostrov města a na vlny horka jsou vzájemně provázána a mají pozitivní vliv také na dosažení specifického cíle B (snížit dopady extrémních hydrologických jevů – přívalových dešťů, povodní a dlouhodobého sucha na území hl. m. Prahy a ve volné krajině metropolitní oblasti). A.1 Zlepšovat mikroklimatické podmínky města prostřednictvím víceúčelové zelené infrastruktury A.2 Brát ohled na adaptaci na klimatickou změnu v plánování a podkladových studiích A.3 Zakládat a revitalizovat vegetační prvky a plochy ve městě A.4 Zajistit jednotný management péče o uliční zeleň a stromořadí A.5 Vytvářet podmínky pro rozvoj příměstského a městského zemědělství jako adaptačního opatření A.6 Posilovat ekologickou stabilitu a regenerační schopnosti krajiny A.7 Využít technologické a ekosystémové postupy pro snižování akumulace slunečního záření v zastavěném území
Podrobné informace o předpokládaných důsledcích změny klimatu, vyhodnocení rizik a zranitelnosti Prahy jsou uvedeny ve studii Analýza a predikce dopadů klimatické změny v Praze od CzechGlobe 2016 uveřejněné na Portálu životního prostředí v Praze. Detailní popisy opatření a doporučené postupy naleznete v dokumentu Strategie adaptace hl. m. Prahy na klimatickou změnu.
B: Adaptační opatření na snížení dopadů přívalových dešťů, povodní a dlouhodobého sucha na území hl. m. Prahy
Specifický cíl: Snižovat dopady extrémních hydrologických jevů – přívalových dešťů, povodní a dlouhodobého sucha na území hl. m. Prahy a ve volné krajině metropolitní oblasti. Oblasti předpokládaných důsledků změny klimatu v oblasti hydrologického režimu Přívalové deště a změny rozložení srážek Povodně Sucho a úbytek zásob půdní a podzemní vody Zranitelnost a výzvy Zranitelnost vůči povodním a Zranitelnost vůči období sucha Návrh opatření B.1 Ochrana před povodněmi na Vltavě, Berounce a dalších tocích na území hl.m. Prahy B.2 Zlepšení způsobu hospodaření se srážkovými vodami B.3 Realizace opatření cílených na zpomalení povrchového odtoku vody z krajiny a protierozní ochranu B.4 Zavádění a postupná změna zpevněných nepropustných ploch na plochy s propustným nebo polopropustným povrchem B.5 Pokračování v integrované revitalizaci údolních niv, vodních toků a ploch B.6 Prověření možností stávající vodohospodářské infrastruktury a způsobu zabezpečení dodávek pitné vody pro obyvatele B.7 Zlepšení prostupnosti krajiny a její využitelnosti pro rekreaci
Podrobné informace o předpokládaných důsledcích změny klimatu, vyhodnocení rizik a zranitelnosti Prahy jsou uvedeny ve studii Analýza a predikce dopadů klimatické změny v Praze od CzechGlobe 2016 uveřejněné na Portálu životního prostředí v Praze. Detailní popisy opatření a doporučené postupy naleznete v dokumentu Strategie adaptace hl. m. Prahy na klimatickou změnu.
C: Adaptační opatření na snížení energetické náročnosti Prahy a adaptaci budov
Specifický cíl: Snižovat energetickou náročnost Prahy a podpořit adaptaci budov
Oblasti předpokládaných důsledků změny klimatu: Mezi nejvýznamnější negativní projevy změny klimatu, na které se musí Praha připravit, patří nárůst průměrné roční teploty venkovního vzduchu, zvýšení četnosti tropických dní a nocí, vln veder a nárůst délky trvání jejich souvislých období. Ty jsou v Praze navíc umocněny efektem městského tepelného ostrova. Za významný projev lze rovněž považovat i změnu množství a zejména distribuce dešťových srážek, která na jedné straně způsobí prodloužení suchých období a na straně druhé zvýšení počtu přívalových dešťů. Ve vztahu k těmto projevům by Praha měla podporovat úpravy veřejného prostoru i stavebně-technické úpravy budov, neboť právě zde tráví její obyvatelé nejvíce času.
Zranitelnost a výzvy:
Budovy jsou zodpovědné za spotřebu asi čtyřiceti procent veškeré energie a jsou tak zodpovědné přibližně za jednu třetinu emisí skleníkových plynů. Snížení energetické náročnosti budov je proto krokem ke zvýšení odolnosti města a zmenšení jeho ekologické stopy a zároveň představuje významné zmírňující opatření. Současná legislativa (zákon č. 406/2000 Sb. o hospodaření energií) v tomto smyslu upravuje energetickou náročnost nové výstavby, kterou Praha může dále zpřesňovat v rámci svých stavebních předpisů.
Návrh opatření:
C.1 Snížit energetickou náročnost Prahy
C.2 Podpořit adaptaci budov v Praze
C.3 Realizovat udržitelnou výstavbu
C.4 Podpořit hospodaření budov se srážkovými vodami s ohledem na ochranu kulturního dědictví a charakter zástavby
C.5 Podpořit opatření spojené se snižováním pohlcování slunečního záření
C.6 Zajistit právní, technickou a organizační podporu zavádění adaptačních opatření do praxe
Podrobné informace o předpokládaných důsledcích změny klimatu, vyhodnocení rizik a zranitelnosti Prahy jsou uvedeny ve studii Analýza a predikce dopadů klimatické změny v Praze od CzechGlobe 2016 uveřejněné na portálu životního prostředí hl. m. Prahy. Detailní popisy opatření a doporučené postupy naleznete v dokumentu Strategie adaptace hl. m. Prahy na klimatickou změnu.
D: Adaptační opatření v oblasti krizového řízení a ochrany obyvatelstva
Specifický cíl: Zlepšit připravenost v oblasti krizového řízení
Oblasti předpokládaných důsledků změny klimatu:
Extrémní meteorologické projevy mají dopady na lidské zdraví a na životní prostředí, ale i na další sektory. Adaptační opatření v oblasti mimořádných událostí musí být zaměřena tak, aby byla schopna rychle a účinně reagovat a poskytnout co nejvyšší ochranu života, zdraví a majetku obyvatelstva, životního prostředí a ochranu infrastruktury.
Zranitelnost a výzvy:
V souvislosti s očekávanou vyšší četností extrémních meteorologických projevů počasí (náhlé přívalové deště, povodně, sucho, vlny horka a podobně) zlepšit informování obyvatel tak, aby se zvýšila připravenost všech skupin obyvatelstva ke zvládání mimořádných událostí a krizových situací.
Návrh opatření:
D.1 Posilovat odolnost technické infrastruktury
D.2 Rozvíjet bezpečnost a ochranu obyvatel a majetku
D.3 Posilovat krizové řízení
Podrobné informace o předpokládaných důsledcích změny klimatu, vyhodnocení rizik a zranitelnosti Prahy jsou uvedeny ve studii Analýza a predikce dopadů klimatické změny v Praze od CzechGlobe 2016 uveřejněné na Portálu životního prostředí v Praze. Detailní popisy opatření a doporučené postupy naleznete v dokumentu Strategie adaptace hl. m. Prahy na klimatickou změnu.
E: Adaptační opatření v oblasti udržitelné mobility
Specifický cíl: Zlepšit podmínky Prahy v oblasti udržitelné mobility
Oblasti předpokládaných důsledků změny klimatu: Automobilová doprava a zejména provoz spalovacích a vznětových motorových vozidel představuje významný zdroj znečištění ovzduší a také zdroj antropogenního tepla v Praze. V období extrémních teplot probíhají v ovzduší další chemické reakce, kterými se obsah škodlivin dále zvyšuje a negativně ovlivňuje lidské zdraví.
Výzvy: Jedním z cílů připravovaného Plánu udržitelné mobility je snižování emisí z dopravy a podpora městské hromadné dopravy. Další možností je podpora elektromobility, pěší a cyklistické dopravy, které jsou z hlediska snižování dopadů klimatické změny nejvýhodnější.
Návrh opatření: Opatření budou součástí připravovaného Plánu udržitelné mobility Prahy a okolí.
Podrobné informace o předpokládaných důsledcích změny klimatu, vyhodnocení rizik a zranitelnosti Prahy jsou uvedeny ve studii Analýza a predikce dopadů klimatické změny v Praze od CzechGlobe 2016 uveřejněné na Portálu životního prostředí v Praze. Detailní popisy opatření a doporučené postupy naleznete v dokumentu Strategie adaptace hl. m. Prahy na klimatickou změnu.
F: Adaptační opatření v oblasti environmentálního vzdělávání a osvěty
Specifický cíl: Zlepšit podmínky v oblasti environmentálního vzdělávání, podpořit monitoring a výzkum dopadů klimatické změny v Praze
Oblasti předpokládaných důsledků změny klimatu
Environmentální vzdělávání, výchova a osvěta (dále jen EVVO) je systém, který vede k osvojení znalostí, dovedností a návyků, utváření hodnotové hierarchie a životního stylu potřebných k ochraně životního prostředí ve smyslu zajištění udržitelného rozvoje v místním i globálním měřítku. Ve spolupráci s dalšími organizacemi MHMP zajišťuje stěžejní projekty hl. m. Prahy v této oblasti. Patří k nim projekty ekologických výukových programů pro školy, projekty exkurzí pro pražské školy, projekty vzdělávání pedagogických pracovníků, projekt podpory ekoporadenství, kampaň ke Dni Země, Krajská konference EVVO nebo soubory aktivit v oblasti přípravy informačních materiálů pro veřejnost.
Výzvy
Environmentální vzdělávání, výchova a osvěta jsou v současnosti zaměřeny na oblast ochrany přírody a životního prostředí. Do systému vzdělávání a osvěty je nutno zařadit příčiny a negativní dopady klimatické změny, která je považována za největší globální hrozbu. Je třeba zvýšit informovanost o strategiích na zmírňování a na adaptaci na klimatickou změnu.
Funkční ekosystémy tzv. zelené infrastruktury hrají významnou roli ve zmírnění dopadů změny klimatu. Obecné povědomí o významu zelené infrastruktury, funkčních ekosystémech a jimi poskytovaných ekosystémových službách je nutno zvýšit poskytováním informací. Je potřebné objasňovat potřebu náležité ochrany zelené infrastruktury, a to nejen v souvislosti se změnou klimatu. Dále je nutno zvyšovat povědomí veřejnosti o přirozených vlastnostech krajiny – o její retenční schopnosti, o doplňování podzemních vod, tlumení přechodových období mezi suchem a deštěm. Důležité je informovat veřejnost o možnostech šetrného zacházení s vodními zdroji (podzemními a povrchovými, využívání dešťové vody a podobně).
Návrh opatření
F.1 Zlepšovat environmentální vzdělávání a osvětu
F.2 Zlepšit poskytování informací v oblasti veřejného zdraví a hygieny
F.3 Zajistit efektivní podporu vědy, výzkumu, technického vývoje a inovací a v oblasti dopadů klimatické změny
Podrobné informace o předpokládaných důsledcích změny klimatu, vyhodnocení rizik a zranitelnosti Prahy jsou uvedeny ve studii Analýza a predikce dopadů klimatické změny v Praze od CzechGlobe 2016 uveřejněné na Portálu životního prostředí v Praze. Detailní popisy opatření a doporučené postupy naleznete v dokumentu Strategie adaptace hl. m. Prahy na klimatickou změnu.
