Popínavé rostliny - Strategie adaptace hl. m. Prahy na změnu klimatu

Popínavé rostliny – cesta k zelenější Praze

Městský tepelný ostrov zvyšuje teplotu ve městě a zhoršuje životní podmínky obyvatel.
Jedním z účinných a udržitelných řešení je vertikální zeleň – tedy popínavé rostliny na zdech a fasádách budov.
V hustě zastavěných částech Prahy by mohly sehrát důležitou roli.

Proč jsou popínavé rostliny do města vhodné a jak městu pomáhají?

Popínavky nezabírají prostor na zemi. Rostou po zdech, plotech a fasádách a přinášejí zeleň i tam, kde není místo pro stromy.
Díky tomu jsou ideálním řešením pro hustě zastavěná města s nedostatkem volné půdy.
Přirozenou krásou proměňují tvrdé městské plochy v příjemné a uklidňující prostředí.
Vytvářejí prostor, kde se člověk cítí lépe a zdravěji.

Přirozeně ochlazují a zmírňují efekt městského tepelného ostrova. Stíněním a výparem z půdy a rostlin mohou snížit teplotu o 1–6 °C. Na zastíněných plochách je intenzita slunečního záření nižší o 30-60%.
Čistí vzduch ve městech. 1 m2 listové plochy některých pnoucích dřevin dokáže ročně zachytit až 5 kg CO2. Pohlcují také oxid dusičitý a ozon.
Snižují hluk. V okolí zelené stěny byla ve srovnání s cihlovým nebo betonovým povrchem zaznamenána průměrná redukce hluku o 3–5 dB. Tenká vrstva vegetace (20–30 cm) může zvýšit zvukovou izolaci budov až o 1 dB.

Zadržují dešťovou vodu a zpomalují její odtok do kanalizace. Plně olistěné zelené fasády mohou zachytit 50–90 % srážek.
Snižují teplotu budov. Povrchovou teplotu budov mohou zelené fasády snížit o 10–20 °C ve srovnání s holými stěnami, uvnitř budov lze dosáhnout teploty nižší o 2–3 °C, což může snížit potřebu chlazení až o 30 %.
Zvyšují biodiverzitu. Za posledních 25 let ubylo ve střední Evropě 75 % hmyzu. Popínavky poskytují mnoha druhům hmyzu potravu i úkryt, stejně tak jako ptákům.

Tyto rostliny pomáhají:

ochlazovat město
zlepšovat kvalitu vzduchu
tlumit hluk
šetřit energii
zkrášlovat veřejný prostor

Vhodné právě do města

Popínavky nezabírají prostor na zemi. Rostou po zdech, plotech a fasádách a přinášejí zeleň i tam, kde není místo pro stromy.
Díky tomu jsou ideálním řešením pro hustě zastavěná místa s nedostatkem volné půdy.
Přirozenou krásou proměňují tvrdé městské plochy v příjemné a uklidňující prostředí.
Vytvářejí prostor, kde se člověk cítí lépe a zdravěji.

Jak prostředí a klimatu pomáhají?

Přirozeně ochlazují.
Vedro ve městě není jen pocit. Je to fakt. Za posledních 63 let vzrostla průměrná roční teplota v Česku o 2,3 °C, v létě dokonce o 2,7 °C. Tropických dní je kolem dvaceti ročně. Stíněním a výparem z půdy a rostlin se může snížit teplota o 1–6 °C. Na zastíněných plochách je intenzita slunečního záření nižší o 30-60%.
Čistí vzduch.
1 m2 listové plochy některých pnoucích dřevin dokáže ročně zachytit až 5 kg CO2. Rostliny pohlcují také oxid dusičitý a ozon.
Snižují hluk.
V okolí zelené stěny byla ve srovnání s cihlovým nebo betonovým povrchem zaznamenána průměrná redukce hluku o 3–5 dB. Tenká vrstva vegetace (20–30 cm) může zvýšit zvukovou izolaci budov až o 1 dB.

Zadržují dešťovou vodu.
Zpomalují odtok dešťovky do kanalizace. Plně olistěné zelené fasády mohou zachytit 50–90 % srážek.
Snižují teplotu budov.
Povrchovou teplotu budov mohou zelené fasády snížit o 10–20 °C ve srovnání s holými stěnami, uvnitř budov lze dosáhnout teploty nižší o 2–3 °C, což může snížit potřebu chlazení až o 30 %.
Zvyšují druhovou rozmanitost.
Poskytují potravu i úkryt pro mnoho druhů ptáků i létajícího hmyzu, kterého za posledních 30 let v Česku zmizelo skoro 75 %. Až se rozhodnete hmyzu vytvořit bufet, zaměřte se na domácí druhy, ideálně kvetoucí v různém období (zimolez, plamének plotní či břečťan). Pozorovat v podvečer na zimolezu dlouhozobku svízelovou, lišaje, kterého si lidé často pletou s kolibříkem, pro vás bude dostatečnou odměnou.

Dejte popínavkám zelenou a zasaďte si svůj kus města

STANOVIŠTĚ

Před nákupem a realizací si promyslete, kam rostliny budete sázet.
Je místo na přímém slunci, v polostínu nebo ve stínu?
Je tam spíše sucho nebo vlhko?
Není ve srážkovém stínu, tedy bez přímého dopadu srážek, například pod balkonem nebo římsou?
Kolik bude mít rostlina prostoru nad zemí a kolik pro kořeny?

OPORA

Máte zeď, fasádu, plot, mříž, sloup nebo lanka? Druh rostliny vybírejte podle typu opory.
Kořenující se přichytí na hrubé plochy, jsou vhodné na zdi, jejichž povrch musí být pevný a soudržný, aby ho kořínky nepoškodily.
Po zdech a fasádách se mohou samy pnout i úponkaté s lepivými terčíky, které se dokáží přisát skoro všude.
Ovíjivé se celými výhony obtáčejí kolem svislých konstrukcí.
Úponkaté potřebují profily tak tenké, aby je úponky dokázaly obtočit, jsou ideální na drátěné ploty, lanka a sítě.
Podpůrné konstrukce mohou být kotveny do fasády nebo do země (například pergola).
Aby rostliny měly dost prostoru je zapotřebí myslet i na rozestup svislých prvků a odstup konstrukce od fasády (min. 20 cm).

VÝSADBA

Nejvhodnější je výsadba do rostlého terénu. V záhonu nebo volné půdě stačí vyhloubit jamku a přidat zeminu a kompost.
Z dlážděných ploch vyndejte pár kostek nebo dlaždic, do betonu je třeba vyříznout otvor.
Ten by měl být velký alespoň 20 x 20 cm.
Odeberte podkladní vrstvy do hloubky asi 30 cm (podle situace, ale vždy až na propustný podklad) a nahraďte je zeminou s kompostem.
Rostlinu zasaďte, výhony naveďte k opoře a důkladně zalijte.

Kde není možné zpevněný povrch ani částečně odstranit, nezbývá než sázet do nádob.
S rostlinami je následně víc práce – musí se častěji zalévat a přihnojovat.
Nádoby by měly být co největší (objem alespoň 200 litrů, minimálně 40 cm hloubka).
V zimních měsících mohou promrznout, v létě se naopak přehřívají, zejména ty kovové.
Mezi substrát a obal se proto vkládá izolace (nejčastěji polystyren).
Často se také do truhlíků používají vnitřní plastové nádoby.
Na dno každé nádoby umístěte drenážní vrstvu a nesmí chybět boční otvory pro odtok přebytečné vody.

Zalévejte - zejména v prvních letech a v suchých obdobích.

PÉČE

Aby se vám popínavé rostliny odměnily svou krásou, stačí jim dopřát minimální péči.

Zalévejte – zejména v prvních letech a v suchých obdobích.

Řez snáší většina popínavek dobře, ale nevyžaduje ho pravidelně. Nezbytný je v případě, že porost překračuje určený prostor, nejčastěji u samopnoucích druhů, kde není plocha pro růst vymezena opěrnou konstrukcí.

Rostliny v kontejnerech potřebují přihnojovat, protože v omezeném prostoru se živiny rychle vyčerpají. Zalévat je zapotřebí nejenom v období vegetace, ale někdy také v zimních měsících, pokud chybí sněhová pokrývka a nemrzne.

DRUHY POPÍNAVEK
Zde je pár oblíbených a do města vhodných rostlin

Brečťan popínavý

Nejznámější popínavka, která si poradí i s úplným stínem. Dorůstá velkých rozměrů a je stálezelená, má velký klimatický přínos. Podzimní květy bohaté na nektar jsou pro hmyz klíčovým zdrojem potravy před zimou.

Přísavník trojcípý a pětilistý

Nenáročné mohutné rychle rostoucí popínavky, které se hodí skoro všude. Ideální na pokrytí fasád velkých budov. Poskytují potravu včelám i ptákům, oblíbené jsou také pro červené podzimní zbarvení.

Plamének horský a tangutský

Původní botanické druhy, mohutnější než velkokvěté Clematisy. Úponkaté dřeviny, které se hodí na ploty, treláže či lanka a prospívají i v nádobách.

Akébie

Ovíjivá popínavka, díky nízkým nárokům, jemné struktuře a překrásným květům velmi oblíbená. Má jedlé plody, je poloopadavá a medonosná.

Zimolez kozí list a ovíjivý

Vzrůstné ovijivé nenáročné zdomácnělé druhy, vhodné na ploty, sloupy nebo pergoly. Krásně voní a milují je noční motýli.

VÝSADBA A PÉČE

Do záhonu nebo volné půdy je sázení nejsnazší, potřebujete je rýč a kompost. Z dlážděných ploch vyndejte pár kostek nebo dlaždic a pokračujete stejně. Do betonu je třeba vyříznout otvor. Ty by měl být velký alespoň 20 x 20 cm. Odeberte podkladní vrstvy do hloubky asi 30 cm (dle situace) a nahraďte je zeminou s kompostem.

Kde není možné zpevněný povrch ani částečně odstranit, nezbývá než sázet do nádob. S rostlinami je následně víc práce – musí se častěji zalévat, přihnojovat a mohou vymrznout.
Nádoby by měly být co největší (alespoň 40 x 40 x 40 cm), vespod s drenážní vrstvou a s odtokovým otvorem na boku. Po výsadbě zalijte.

Popínavé rostliny porostou do krásy, když jim dopřejete péči. Zalévejte – zejména na začátku a v suchých obdobích, občas přihnojte.
Výhony jemně přivazujte k opoře, aby měly správný směr. Zastřihování pomůže udržet hezký tvar. Stačí málo a odmění se vám zelení i květy.

Odpovídáme na nejčastější obavy a mýty kolem popínavek

Popínavky poškozují fasády budov.

Obava, že příčepivé kořínky nebo úponky pronikají do zdiva, způsobují praskliny a narušují strukturu budovy.

Ne všechny popínavky se přichycují přímo na zdi – třeba ovíjivé druhy potřebují jiný typ opory a fasády se ani nedotknou. U samopnoucích druhů může být potíž, pokud je zdivo rozpraskané nebo naopak pokud je fasáda zateplená – kotvy, které nesou izolaci, by nemusely hmotu rostliny udržet. Ovšem je-li povrch zdiva pevný a soudržný, nepředstavují samopnoucí dřeviny problém. Naopak mohou chránit omítku před větrem, sluncem a deštěm.

Popínavé rostliny přitahují škůdce a hmyz.

Strach, že husté porosty poskytují úkryt pro nežádoucí hmyz, hlodavce či ptáky, kteří mohou znečišťovat okolí.

Ano, rostliny přitahují život, ale ne vždy škodlivý. Například včely, motýli nebo ptáci jsou vítaní opylovači a biologičtí „ochránci“. Hlodavci se do popínavek pustí jen ve výjimečných případech a stejně snadno dokáží šplhat po zdi. 🙂

Popínavky jsou invazivní a obtížně kontrolovatelné.

Obava, že rychlý růst některých druhů může vést k nekontrolovatelnému šíření, přerůstání na sousední pozemky či dušení jiných rostlin.

Popínavé rostliny způsobují vlhkost a plísně na zdech.

Přesvědčení, že porost na fasádě zadržuje vlhkost, což může vést k vzniku plísní a degradaci materiálu.

Popínavky naopak pomáhají stabilizovat mikroklima u zdi – tlumí teplotní výkyvy a snižují přímé dopady deště i slunce. Studie ukazují, že popínavky můžou snížit přehřívání v létě a zároveň chránit zeď před vodou.Také odvádějí vlhkost z půdy, od domu.

Popínavky poškozují střechy a okapy.

Strach, že rostliny prorůstají do střešní krytiny, ucpávají okapy a způsobují jejich poškození nebo zatékání.

Podobně jako u bodu 3 – dobře zvolit rostlinu, případně jí věnovat pravidelnou péči. Svislé vedení ovíjivých druhů po pergole nebo lankách končících pod střechou eliminuje riziko úplně.

Popínavé rostliny vyžadují náročnou údržbu.

Obava, že je třeba pravidelného a náročného prořezávání, aby se zabránilo přerůstání a udržel se estetický vzhled.

Zásadní je výběr vhodného druhu. Ne každá popínavka je agresivní. Mnohé druhy rostou pomalu, mají omezenou velikost, nebo je lze snadno udržet řezem. Pravidelná péče není náročnější než u keřů.Podobně jako u bodu 3 – dobře zvolit rostlinu, případně jí věnovat pravidelnou péči. Svislé vedení ovíjivých druhů po pergole nebo lankách končících pod střechou eliminuje riziko úplně.

Popínavky snižují energetickou účinnost budovy.

Přesvědčení, že rostliny na fasádě mohou zhoršovat izolační vlastnosti budovy nebo zvyšovat náklady na údržbu.

Opak je pravdou – v zimě izolují, v létě ochlazují.

Popínavé rostliny jsou nevhodné pro alergiky.

Obava, že pyl nebo jiné části rostlin mohou zhoršovat alergické reakce u citlivých jedinců.

Popínavé dřeviny s vyšším alergenním potenciálem:
Břečťan – Není alergenní pylově, ale může způsobit kontaktní alergii (zejména při stříhání – obsahuje saponiny a falkarinol, které dráždí pokožku).
Wistárie – květy mají intenzivní vůni a pyl, který může způsobit kýchání a podráždění u citlivějších osob.
Trubač – Není hlavní pylový alergen, ale u citlivějších lidí může působit dráždivě.

Popínavky vhodnější pro alergiky:
Plamének – Nízký alergenní potenciál. Většina druhů má velké květy s menším množstvím pylu.
Přísavník – Neprodukuje významný pyl. deální volba pro alergiky.
Zimolez – Většina druhů má málo pylu, některé voní, ale obvykle nevyvolávají alergické reakce.